Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (ZDE) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 29. dubna 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1046 respondentů. Na výzkumu pracovalo 151 tazatelů STEM (PAPI) a 95 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Stranické preference

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

Volební model

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Dubnový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 58 %.

Znění otázek:
„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)
„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“ (podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)
„Můžete říci, že se vyznáte v současném politickém dění?“ (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“)
„Někteří lidé říkají, že si dnes těžko vyberou stranu, které by chtěli dát svůj hlas. Patříte Vy osobně k těmto lidem?“ (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“).

Hypotetické počty mandátů v dubnu 2018

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu získává o 8 mandátů více, KDU-ČSL o 5 méně, než by odpovídalo celostátnímu proporčnímu zastoupení.

Základní zjištění

1. V dubnu 2018 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo sedm stran. STAN a TOP 09 by nepřekonaly pětiprocentní hranici.
2. Hnutí ANO po volbách posílilo a udržuje si vysokou podporu i v letošním roce. Díky pevné podpoře příznivců ve volebním modelu dosahuje téměř 33 procent.
3. Daří se ODS. Ta posílila v poslední době a v modelu má zřetelně lepší výsledek než ve volbách.
4. Daří se také Pirátům. Krůček po krůčku od voleb soustavně posilují svoji pozici a jsou nyní po ANO a ODS třetí nejsilnější stranou.
5. Poněkud si pohoršila ČSSD a její volební výsledek by dnes nebyl příliš odlišný od voleb.
6. Postavení KSČM je stabilní a po celé povolební období si udržuje mírný náskok nad ČSSD.
7. SPD mírně ztrácí. Ve volebním modelu to není příliš znát, jelikož stoupenci Tomio Okamury mají dost pevné volební přesvědčení, které pramení z protestního charakteru strany.
8. KDU-ČSL se pohybuje těsně nad pětiprocentním prahem. Data naznačují, že její volební jádro již není tak pevné, jak bývalo.
9. Podíváme-li se na kvalitu podpory jednotlivých stran, vidíme skupinu rozpačitých voličů, kteří se příliš nezajímají o politiku, v politice se moc nevyznají a kteří těžko hledají stranu, které by dali svůj hlas. Typicky jsou to voliči Pirátů, ale i voliči ČSSD. 1
10. Proti skupině rozpačitých stojí skupina odhodlaných, kteří se o politiku zajímají a kteří mají ke své straně dost silný vztah. Patří sem hnutí ANO a ODS, tedy dvě hlavní strany, které spolu vedou výrazný politický zápas. Přibližují se jim stoupenci SPD, kteří se však v politice příliš neorientují.
11. Skalní stranou zůstávají komunisté. Mají ke své KSČM zdaleka nejsilnější vztah ze všech voličských obcí.
12. Skutečnost, že v dubnu propadli STAN a TOP 09 pod pětiprocentní hranici, silně zamíchala počtem mandátů.
13. V současné době by levice reprezentovaná KSČM a ČSSD dala dohromady jen 30 mandátů, pravice zastoupená ODS a SPD necelých 50 mandátů. Zbývajících 120 mandátů připadá na formace politického středu.
14. Hnutí ANO by na základě současných výsledků mělo několik možností, jak vytvořit dvoustrannou volební koalici. Koalice s krajními politickými stranami (KSČM nebo SPD) by byla jen velmi těsná a nejspíš by nebyla funkční. Koalice ANO a ODS by dala dohromady 117 mandátů, koalice ANO a Pirátů 114 mandátů.
15. Početně schůdnou koalici proti hnutí ANO by musely vytvořit buď všechny ostatní strany, případně všechny strany bez lidovců.
16. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 62 %, záporně 19 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 18 % dotázaných. Z těchto údajů se zdá, že motivace přijít k volbám je nadprůměrná.