Z toho na oblastní inspektoráty práce bylo nahlášeno 103 smrtelných pracovních úrazů. Zbývajících 20 smrtelných úrazů podléhá výkonu vrchního dozoru ČBÚ. Na zvýšeném počtu pracovních úmrtí se kromě důlního neštěstí ve Stonavě na Karvinsku rovněž podílel nárůst o necelých 10 procent v civilním sektoru. Zahraniční pracovníci se na celkovém počtu pracovních úrazů podílejí 25 procenty, což je výrazně více než je jejich podíl na celkové zaměstnanosti v České republice.

Vzhledem k závažnosti smrtelných  pracovních úrazů uvádíme pro srovnání delší časovou řadu. Od roku 2002, kdy jich bylo celkem 206, se jejich počet snižoval až na 152 smrtelných pracovních úrazů v roce 2006. V letech následující hospodářské konjunktury opět počet smrtelných pracovních úrazů o něco vzrostl, aby  vzápětí v roce 2009 výrazně klesl na 105 případů. V následujících letech se pohyboval mezi 110–120 případy, v roce 2016 klesl na 104 případů a v roce 2017 dokonce na 95 případů.

V jednom případě byl u smrtelných pracovních úrazů v loňském roce zjištěn vliv alkoholu nebo jiných návykových látek. K čtyřem smrtelným pracovním úrazům došlo při činnostech vykonávaných v zahraničí.

Smrtelné pracovní úrazy podle krajů

Z pohledu regionálního, tj. podle místa, kde k úrazu došlo, se nejvíce smrtelných pracovních úrazů stalo v krajích Moravskoslezském (23), Středočeském (21), Jihomoravském (13) a Ústeckém (11). K jedinému smrtelnému pracovnímu úrazu došlo v Královehradeckém kraji.

Zdroje smrtelných pracovních úrazů

Nejčastějším zdrojem byla pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky (29 smrtelných pracovních úrazů), převážně šlo o dopravní nehody. Smrtelnými pracovními úrazy, které vznikly při dopravních nehodách dopravních prostředků na veřejných pozemních komunikacích, se inspekce práce v rámci své kontrolní činnosti nezabývá, na rozdíl od pracovních úrazů, ke kterým došlo při provozu dopravních prostředků na účelových komunikacích a v neveřejných prostorách. Druhým nejpočetnějším zdrojem vzniku smrtelných pracovních úrazů byla kategorie materiály, předměty, výrobky, součásti, strojů a vozidel, úlomky a prach, kdy se jedná převážně o úrazy způsobené nedostatečným zajištěním těžkých břemen, materiálu a součástek při jejich přemisťování a převážení.

Příčiny smrtelných pracovních úrazů

Podobně jako v roce 2017, i loni se nejvíce smrtelných pracovních úrazů stalo v důsledku špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika, a to v téměř 62 procentech (76 úmrtí). Další významnou příčinou je také používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru (8) a nesprávná organizace práce (6). Ostatní kategorie příčin pracovních úrazů jsou v záznamech o smrtelných pracovních úrazech uváděny v mnohem menší míře.

Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů podle vztahu k zaměstnavateli

Nejvíce smrtelných pracovních úrazů utrpěli zaměstnanci v pracovním poměru, přes 75 procent (93 úmrtí) z celkového počtu. Dále se na smrtelných pracovních úrazech podíleli osoby vykonávající činnosti nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy (12) a zaměstnanci zaměstnaní na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (11). Tzv. agenturní zaměstnanci (zaměstnanec agentury práce nebo dočasně přidělený k výkonu práce)  byli obětmi smrtelných pracovních úrazů ve 4 procentech případů (5).