SVS: Přes pandemii COVID-19 zůstal veterinární dozor na srovnatelné úrovni

06.02.2022 10:59 | Aktualizováno

Loňský rok byl pro státní veterinární dozor v České republice jedním z nejnáročnějších v historii. Již druhým rokem po sobě jeho výkon, podobně jako chod celé společnosti, výrazně komplikovala epidemie nákazy COVID-19.

SVS: Přes pandemii COVID-19 zůstal veterinární dozor na srovnatelné úrovni
Foto: Státní veterinární správa
Popisek: Státní veterinární správa

V důsledku toho meziročně klesl počet kontrol v některých oblastech, přesto se podařilo i v těchto složitých podmínkách zajistit všechny nezbytné úkoly. Veterinární inspektory s výjimkou krátké přestávky v průběhu léta výrazně zaměstnával rekordní počet ohnisek ptačí chřipky. V důsledku BREXITU výrazně narostlo množství zásilek veterinárního zboží odbavených pro vývoz do třetích zemí.

V průběhu celého roku se postupně dostalo do izolace zhruba 240 zaměstnanců Státní veterinární správy (SVS), meziročně dvojnásobný počet, který odpovídá takřka jedné pětině všech zaměstnanců SVS. Dalších více než sto pracovníků bylo po nějakou dobu v průběhu roku v karanténě po kontaktu s nakaženou osobou. Aby snížila riziko šíření nákazy mezi zaměstnanci, přizpůsobila SVS v maximální možné míře pracovní podmínky zaměstnanců koronavirové pandemii a umožnila jim vykonávat práci z domova. Vzhledem k náplní své práce, která spočívá ve vykonávání dozorové činnosti v provozech, chovech či na jatkách, však 54 procent zaměstnanců této možnosti využívat nemohlo.

Oproti předcházejícímu roku došlo v ČR v roce 2021 k výraznému nárůstu počtu případů vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI) a to jak v chovech drůbeže, tak u volně žijících ptáků a ptáků v zajetí. Celkem bylo potvrzeno rekordních 48 ohnisek HPAI (47 v chovech drůbeže a 1 ohnisko u ptáků držených v zajetí) subtypů H5N8 a také H5N1u něhož existuje riziko přenosu na člověka. Utraceno v ohniscích muselo být více než 330 000 kusů drůbeže a dalších ptáků. „V případě, že by k rychlé likvidaci ohnisek a přijetí mimořádných veterinárních opatření v uzavřených pásmech okolo nich nedošlo, byly by ekonomické škody mnohem větší,“ řekl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Pozitivní je fakt, že se České republice loni podařilo udržet všechny ostatní v minulosti získané příznivé nákazové statusy. Vzhledem k nepříznivé nákazové situaci zejména v Polsku a Německu a s tím spojeným rostoucím rizikem zavlečení afrického moru prasat (AMP) do ČR, byla v listopadu 2020 v části Ústeckého a Libereckého kraje vymezena oblast s intenzivním odlovem prasat divokých. Tato oblast se v závěru listopadu 2021 rozšířila podél celé hranice s Polskem na území dalších čtyř krajů. V období 16. 11. 2020 – 31. 12. 2021 bylo v celé oblasti s intenzivním odlovem uloveno a vyšetřeno více než 8000 prasat, všechna vyšetření byla AMP negativní. V rámci celoplošného monitoringu bylo vyšetřeno v celé ČR více než 2200 uhynulých prasat divokých a také 3500 domácích prasat. Opět ve všech případech s negativním výsledkem.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Barbora Urbanová byl položen dotaz

Smlouva s Vatikánem

Podle toho, co vím, tak jde o dost kontroverzní smlouvu, můžete mi tak vysvětlit, proč bychom ji měli uzavírat? Jaký prospěch z ní ČR plyne? Nebo je to zas nějaké nařízení EU?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Policie ČR na mezinárodní konferenci Digital Forensics Research Workshop

19:28 Policie ČR na mezinárodní konferenci Digital Forensics Research Workshop

Ve dnech 1. až 4. dubna 2025 se bude na Fakultě informačních technologií VUT v Brně konat prestižní …