Vzhledem k tomuto šíření nákazy poblíž polské hranice, SVS důrazně apeluje na nutnost dodržování mimořádných veterinárních opatření a zásad biologické bezpečnosti v chovech. Právě dodržování pravidel bio-bezpečnosti představuje jediný efektivní nástroj, jak se před nákazou ochránit.

V prvním chovu v okrese Spree-Neisse se nacházelo 313 kusů prasat domácích, přičemž ohnisko je od hranic s Českou republikou vzdálené cca 75 km. Další dva případy se potvrdily v okrese Märkisch-Oderland, jedná se o dva malochovy se dvěma, resp. čtyřmi kusy prasat. Vzdálenost těchto ohnisek od české hranice je větší cca 180 km. „Všechna tři ohniska se nacházejí v zamořené oblasti, kde se AMP vyskytuje u prasat divokých a tyto případy svědčí o tom, že výskyt AMP představuje významné riziko pro šíření do chovů. Rizikové jsou především malochovy, kde nelze důsledně dodržovat biologickou bezpečnost,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. SVS oceňuje systém časné detekce nákazy v Německu a transparentnost německé strany.

I v Polsku se AMP v současnosti šíří. Před pár dny se nákaza prokázala v chovu prasat domácích (60 ks prasat), který je vzdálen jen 40 km od hranice s ČR. Nálezy pozitivních prasat divokých v Polsku se pak vyskytují již cca 35 km od hranice. Právě výskyty AMP v Německu a Polsku současně představují pro ČR největší nebezpeční znovu zavlečení nákazy.

Popsané případy svědčí o poměrně velkém infekčním tlaku, který je za českými hranicemi z důvodu výskytu AMP u divočáků. Navíc s ohledem na roční období lze očekávat, že tento tlak bude stoupat a s ním i riziko zavlečení nákazy na území ČR. Nejvyšší počet případů AMP je zaznamenáván obvykle koncem léta. Proto lze očekávat dynamický vývoj ve všech postižených oblastech.

Česká republika je od roku 2019 opět oficiálně „zemí bez AMP“. I v současnosti však stále platí celostátní mimořádná veterinární opatření (MVO) s cílem zabránit možnému opětovnému zavlečení této nákazy do ČR. „Podle nich je v celé ČR zakázáno přikrmování a omezení vnadění prasat divokých. Také je nařízen jejich celoroční intenzivní lov, platí zákaz dovozu částí těl prasat divokých ke zhotovení trofejí ze zemí s výskytem AMP i zákaz používat v chovech prasat seno a slámu pocházející z těchto zemí,“ uvedl Semerád.

V oblasti s intenzivním odlovem (u hranice s Německem a Polskem), která byla vymezena v loňském listopadu jako preventivní opatření proti znovu zavlečení AMP, se dosud ulovilo téměř 2500 kusů divočáků. Všechna ulovená prasata byla vyšetřena na AMP s negativním výsledkem. V téže lokalitě bylo rovněž negativně vyšetřeno 72 uhynulých a sražených divočáků.

V současné době je hlášen výskyt AMP na Ukrajině a v Srbsku, vedle toho také v 10 členských státech EU: Bulharsku, Estonsku, Itálii (výskyt pouze na Sardinii), Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Slovensku a Německu. Zásilkám vepřového masa a zvěřiny ze zemí s AMP se veterinární dozor dlouhodobě věnuje a namátkově maso testuje na přítomnost původce. Více aktuálních informací k AMP naleznete ZDE.