Cestujícím zde slouží dva podchody pod všemi nástupišti, obyvatelé krajské metropole pak ocení dva rekonstruované železniční mosty přes Mikulášskou ulici. Stavba začala v prosinci 2016, celkové náklady přesáhly 1,3 miliardy korun.

Železniční uzel Plzeň se nachází na části 3. tranzitního železničního koridoru z Prahy do Chebu. V uplynulých letech zde proběhly dvě investiční akce SŽDC, zaměřené nejprve na průjezd zdejším uzlem, poté také na první část hlavního nádraží. Již dříve tak byl modernizován úsek do stanice Plzeň-Jižní Předměstí a následně východní část samotné centrální stanice, kde postupně prošly rekonstrukcí 1., 2., 4. a částečně i 3. nástupiště. Současně začala výstavba druhého podchodu, který od loňského prosince spojuje všechna nástupiště s novým terminálem autobusové dopravy.

„Během více než dvouleté intenzivní stavební činnosti se dokončilo 3. nástupiště, kompletní modernizací pak prošla nástupiště číslo 5 a 6. Rekonstrukce obou historických mostů přes Mikulášskou ulici zlepšila nejen parametry železniční dopravy, ale také provozu na silniční komunikaci. Její rozšíření umožnilo vytvoření samostatných pruhů pro tramvaje a cyklisty. Všichni máme ještě v dobré paměti, s jakým zájmem sledovali Plzeňané výměnu obou ocelových mostních konstrukcí,“ popisuje generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda

Cílem právě dokončené stavby byla celková přestavba kolejového rozvětvení ve směru na Cheb a navazujících kolejí. Cestující mohou využívat celkem šest nástupišť, která získala moderní parametry, na všechna je z obou podchodů díky výtahům zajištěn bezbariérový přístup. „To je velký pokrok z hlediska bezpečnosti provozu, protože ještě před zahájením rekonstrukce byl přístup na některá nástupiště po úrovňových přechodech, a to při zdejší velké frekvenci vlaků. Nyní již vše odpovídá standardům 21. století,“ poznamenává Jiří Svoboda. Jak dodává, vlaky nyní mohou projíždět plzeňským hlavním nádražím rychlostí 80 km/h.

Rekonstrukcí prošlo také zabezpečovací a sdělovací zařízení. Díky tomu získala stanice moderní informační systém pro cestující, diagnostická zařízení, protipožární signalizaci, kamerové systémy a především přenosové systémy pro dálkové řízení provozu.

Na zlepšování parametrů infrastruktury se podílelo také statutární město Plzeň, které zajistilo rekonstrukci tramvajové trati a také celého přednádražního prostoru. Jeho investicí bylo rovněž vybudování již zmiňovaného autobusového terminálu, který se otevřel pro veřejnost vloni v prosinci. „Všemi těmito kroky a investicemi jsme chtěli výrazně zvýšit komfort pro cestující. Obě nádraží, autobusové a vlakové, nově splňují parametry 21. století a celá tato oblast se nyní stává klíčovým moderním dopravním uzlem našeho města. Věřím, že i díky tomu přilákají jednotlivé druhy dopravy ještě více cestujících,“ sděluje primátor města Martin Baxa.

„Práce v centru města je vždy velmi náročná a projekt rekonstrukce plzeňského nádraží se nachází na silně exponovaném místě. Kvůli výměně mostů přes Mikulášskou ulici bylo třeba koordinovat vlakovou, tramvajovou, automobilovou i pěší dopravu, zároveň dávat pozor na možnou přítomnost nevybuchlých pum z druhé světové války, a to vše v co nejkratším možném čase tak, aby došlo k minimálnímu zásahu do normálního běhu města. Máme rádi výzvy, a tak je nám velkou ctí, že jsme se mohli na tomto náročném a zároveň krásném projektu podílet a že se nám díky příkladné spolupráci se SŽDC a městem Plzeň vše podařilo dokončit s požadovanými parametry,“ říká Karel Volf, obchodní ředitel společnosti Metrostav.

Práce na železnici v Plzni se však nezastavily. V plném proudu je již budování takzvaného přesmyku domažlické trati, který má být po stavební stránce dokončen ještě v letošním roce. 

Zhotovitelem stavby s názvem Uzel Plzeň, 2. stavba – přestavba osobního nádraží, včetně mostů Mikulášská byla společnost MTS + OHL - Uzel Plzeň, jejímž správcem byl Metrostav. Projekt byl spolufinancovaný EU z programu Nástroj pro propojení Evropy (CEF). Celková výše nákladů na projekt dosáhla 1 351 994 773 Kč. Míra podpory EU činila 22 613 926 €, zhruba 628 441 004 Kč. Financování z národních zdrojů zajistil Státní fond dopravní infrastruktury.