Vedle modernizací nejstarších typů zabezpečovacích zařízení doplní u dvacítky přejezdů závory a na další čtyři přejezdy nainstaluje výstražná světelná zařízení. Desítky dalších přejezdů projdou kompletní rekonstrukcí, která se zaměří také na povrch přejezdové konstrukce. Správce české železniční sítě se bude dále věnovat testování nových technologií a zrychlení přípravy výstavby mimoúrovňových křížení.

SŽDC ve spolupráci s Policií České republiky a Drážním úřadem vytipuje každý rok desítky železničních přejezdů, které jsou vhodné pro modernizaci či zvýšení zabezpečení. Většinou se jedná o přejezdy, na kterých se v minulosti stávaly opakovaně dopravní nehody nebo o přejezdy vybavené nejstaršími typy zabezpečovacího zařízení či pouze výstražnými kříži. SŽDC se zároveň snaží snižovat počet přejezdů na české železnici. V loňském roce se podařilo zrušit celkem 16 přejezdů, ve většině případů na účelových či polních cestách.

Pozitivní je především skutečnost, že počet přejezdů zabezpečených pouze výstražnými kříži dlouhodobě klesá, a naopak nejrychleji posilují přejezdy se zabezpečovacím zařízením doplněným o závory. Jen v loňském roce přibyly závory na šedesáti přejezdech. Z přiloženého grafu vývoje nehodovosti za jednotlivé roky je patrné, jak tento trend napomáhá k postupnému snižování počtu střetnutí na přejezdech.

„Prosté doplnění přejezdu o závory však není levná záležitost. V ideálním případě, kdy stačí pouze doplnit stávající zabezpečovací zařízení o závory, se může jednat o jednotky milionů korun. Ale znám i případy, kdy se kvůli modernizaci přejezdu musela měnit konfigurace přilehlého staničního zabezpečovacího zařízení, a to se již můžeme bavit o částce významně převyšující deset milionů korun,“ říká ředitel odboru automatizace a elektrotechniky Martin Krupička.

SŽDC se zaměřuje i na další způsoby zvyšování bezpečnosti na železničních přejezdech. Například dlouhodobě testuje detektory překážek na přejezdech, které včas rozpoznají přítomnost vozidla na přejezdu v činnosti. V letošním roce SŽDC plánuje detektor otestovat v ostrém provozu na dvou přejezdech na Olomoucku. Zařízení bude uzpůsobeno tak, aby v případě zaznamenání překážky došlo k okamžitému přestavení návěstidel před přejezdem na návěst stůj, tedy neprodleně varovat strojvůdce blížícího se vlaku. Širší aplikaci detektorů zatím brání výrazně delší doba uzavření železničních přejezdů, což má negativní vliv na plynulost silniční dopravy a především na trpělivost řidičů a chodců.

Nejbezpečnější formou překonání železniční tratě je bezesporu mimoúrovňové křížení. V této oblasti SŽDC připravuje u osmi přejezdů záměr projektu stavby a dokumentaci k územnímu řízení. Další dva vytipované přejezdy zařadila do investičního plánu. Projektová příprava, získaní stavebního povolení a výběr zhotovitele může zabrat i několik let. V určitých případech je potřebná změna územního plánu, u některých staveb se musí zpracovat i samostatná studie vlivu na životní prostředí. „Také finanční náročnost těchto staveb je značná, od desítek milionů korun u jednoduchých staveb až po stovky milionů korun za vybudování jednoho mimoúrovňového křížení v komplikovaných případech. Bude-li například nutné přeložit stávající komunikace, či vykoupit další pozemky, můžeme uvažovat i o půl miliardě korun,“ říká Petr Hofhanzl, ředitel odboru přípravy staveb SŽDC.

Rozpracovaná mimoúrovňová křížení, předpoklad realizace po roce 2020:

• Náhrada přejezdů P8166 Halenkovice, P8167 Napajedla a P8168 Žlutava na trati Břeclav – Přerov.
• Náhrada přejezdu P8155 Rohatec na trati Břeclav – Přerov.
• Náhrada přejezdu P6501 Studénka na trati Přerov – Bohumín.
• Náhrada přejezdu P4897 Uhersko na trati Česká Třebová – Praha.
• Náhrada přejezdu P6508 Polanka nad Odrou na trati Přerov – Bohumín.
• Náhrada přejezdu P6532 Olomouc-Holice na trati Přerov – Olomouc.

Přejezdy zařazené do plánu investiční výstavby:

• Náhrada přejezdu P2405 v úseku Vraňany – Dolní Beřkovice na trati Praha – Děčín.
• Náhrada přejezdu P284 Kařízek trati Praha – Plzeň.

Vedle samostatně řešených přejezdů se jejich mimoúrovňové náhrady řeší také v komplexních stavbách optimalizací a modernizací tratí, zde se jedná o další desítky přejezdů. Jde převážně o stavby na tratích Plzeň – Domažlice, Kolín – Děčín, Velký Osek – Choceň, Praha – Beroun a Brno – Česká Třebová. V případě staveb na rameni Brno – Přerov se navrhuje zrušení všech úrovňových přejezdů s ohledem na plánované zvýšení traťové rychlosti až na 200 km/h.

Výběr největších souborů modernizací a zvýšení zabezpečení přejezdů v roce 2018:

• Modernizace přejezdů na trati Frýdek Místek – Český Těšín. Předpokládané náklady dosáhnou částky 65,5 milionů korun. Vedle rekonstrukce se počítá s doplněním světelného zabezpečovacího zařízení u přejezdů P8310 Dobrá u Frýdku Místku, odbočka Nošovice a P8320 odbočka Nošovice – Hnojník.
• Zvýší se zabezpečení přejezdů P4448, P4449, P4450 mezi Novým Bydžovem a Skřivany na trati Chlumec nad Cidlinou – Trutnov za 35,5 milionů korun.
• Na trati Brno – Jihlava rekonstrukce dvoukolejného přejezdu P3658 mezi Krahulovem a Okříškami za 41 milionů korun, či rekonstrukce přejezdového zabezpečovacího zařízení se závorami včetně rekonstrukce přejezdové konstrukce u přejezdů P3666 a P3668  v úseku Bransouze – Luka nad Jihlavou za 76 milionů korun.
• Modernizace přejezdů na trati Planá u Mariánských Lázní – Tachov. Předpokládané náklady jsou 66 milionů korun.

Přejezdy doplněné o výstražná světla:

• Přejezdy P5948, P5949, P5951 v úseku Rataje nad Sázavou předměstí – Ledečko na trati Kolín – Ledečko. Předpokládané náklady dosáhnou výše 20 milionů korun.

Přejezdy doplněné o závory:

• Trať Strakonice – Volary: P954 Strunkovice nad Volyňkou – Volyně, P1002 Vimperk – Brloh a P1034 Lenora – Volary. Předpokládané náklady se pohybují okolo 24 milionů korun.
• Trať Březnice – Strakonice: P1348, P1360 Blatná – Sedlice a P1367 Sedlice – Radomyšl. Předpokládané náklady jsou 18 milionů korun,
• Trať Blatná – Nepomuk:  P1269 Blatná – Lnáře za 15 milionů korun.
• Trať Domažlice – Planá u Mariánských Lázní: P687 Polička – Borová u Poličky s náklady 7 milionů.
• Trať Horní Cerekev – Tábor: P6382 Obrataň – Chýnov za 9 milionů korun.