Schodek státního rozpočtu za rok 2015 je o 37 mld. nižší než plánovaný

Daňové příjmy veřejných rozpočtů (vč. pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění) se zvýšily meziročně o 72,2 mld. Kč (po vyloučení dopadů koaličních dohod snižujících daňové příjmy by daňové příjmy byly vyšší dokonce o více než 95 mld. Kč). To je jednoznačný efekt jak obnoveného ekonomického růstu, tak i výrazného zlepšení práce finanční a celní správy.

Kapitálové výdaje rozpočtu (investice) dosáhly 176,2 mld. Kč, což představovalo meziročně o 64,7 mld. Kč více, tj. o 58,1 %. Z toho výdaje na spolufinancování společných programů EU a ČR tvořily 145,6 mld. Kč, což je meziročně o 57,5 mld. Kč více.

Nejlepší výsledek hospodaření od roku 2008 zřetelně dokumentuje oživení české ekonomiky a dokládá, že se podařilo překonat dlouhodobou stagnaci české ekonomiky a uvolnit bariéry jejího růstu.

To potvrzují i výsledky inkasa daňových příjmů (bez pojistného na SZ a pojistného na veřejné zdravotní pojištění), které jsou na úrovni veřejných rozpočtů vyšší o 39,2 mld. Kč, a to i přes řadu legislativních a dalších změn snižujících daňové příjmy (jako např. 10 % sazba DPH, slevy na dani pro pracující důchodce atd., které v souhrnu snižují rozpočtové příjmy o cca 23 mld. Kč).

Oživení ekonomiky nejvíce zvýšilo inkasa příjmů, které nebyly negativně dotčeny legislativními změnami. Inkaso daně z příjmů právnických osob meziročně vzrostlo o 10,2 mld. Kč (na úrovni veřejných rozpočtů o 15,1 mld. Kč). Vyšší zaměstnanost a růst mezd a platů vedly také k vysokému růstu objemu pojistného na sociální zabezpečení o 21,7 mld. Kč.

Na výdajové straně se v roce 2015 výrazně projevil růst investic o 58 % podporující ekonomický růst. Především šlo o investiční transfery pro rozpočty krajů a obcí, pro podnikatelské subjekty a dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury financované prostřednictvím společných programů EU a ČR.

Příjmy státního rozpočtu

Na meziročním růstu celkových příjmů o 100,7 mld. Kč se podílely zejména daňové příjmy včetně inkasa pojistného na sociální zabezpečení – vyšší o 48,7 mld. Kč, tj. o 5,1 %. Výrazně také vzrostly EU příjmy, a to o 48,5 mld. Kč.

Na překročení rozpočtu celkových daňových příjmů o 25,5 mld. Kč se podílelo zejména inkaso DPPO (překročení o 10,6 mld. Kč), dále DPH (o 7,3 mld. Kč), pojistného na SZ (o 3,9 mld. Kč), spotřební daně z tabákových výrobků (o 3,9 mld. Kč) a spotřební daně z minerálních olejů (o 3,2 mld. Kč).

Příjmy veřejných rozpočtů

Daňové příjmy veřejných rozpočtů (vč. pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění) dosáhly za celý rok meziročního růstu o 72,2 mld. Kč. Pokud by byly vyloučeny níže uvedené dopady koaličních dohod a další vlivy snižující daňové příjmy, potom by daňové příjmy byly vyšší dokonce o více než 95 mld. Kč.

Zavedením druhé snížené sazby DPH bylo inkaso veřejných rozpočtů nižší o 4,2 mld. Kč. Zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě snížilo příjmy o 1,3 mld. Kč, zavedení školkovného o další 1,1 mld. Kč, znovuzavedení základní slevy pro pracující důchodce představovalo negativní celoroční dopad ve výši 5,2 mld. Kč a pokles průměrných cen pohonných hmot snižuje daňové inkaso DPH o 3,1 mld. Kč.

Meziroční vývoj inkasa DPH snižuje i vyplacení dlouhodobě zadržených nadměrných odpočtů za předchozí roky ve výši 4,1 mld. Kč.

Přitom i na konci prosince 2014 ještě byly zadržovány nadměrné odpočty DPH ve výši 1,8 mld. Kč.

V důsledku rozhodnutí odvolacího finančního ředitelství ve věci navrácení uhrazené daně darovací z bezplatného nabytí emisních povolenek za roky 2011 a 2012 došlo koncem roku 2015 k vyplacení cca 4,5 mld. Kč, což uměle snižuje skutečné daňové inkaso letošního roku.

Celkový negativní dopad na meziroční srovnání daňových příjmů z výše uvedených důvodů činil v roce 2015 cca 23 mld. Kč

Inkaso DPH dosáhlo na úrovni státního rozpočtu 236,6 mld. Kč a bylo tak meziročně vyšší o 6,4 mld. Kč, tj. o 2,8 %. Oproti rozpočtu je DPH vyšší dokonce o 7,3 mld. Kč, tj. o 3,2 %. (schválený rozpočet pro rok 2015 počítal s poklesem proti skutečnosti 2014 o 0,9 mld. Kč). Pokud by byly vyloučeny všechny vlivy snižující inkaso DPH a také vliv umělého navýšení meziroční srovnávací základny, potom by její inkaso bylo meziročně vyšší o cca 17 mld. Kč (na úrovni veřejných rozpočtů pak o cca 24 mld. Kč).

Dosažené inkaso DPH vyšší než původně rozpočtované je důsledkem růstu spotřeby domácností a také vlády a bezpochyby i zvýšenou efektivitou výběru DPH.
Vyšší než rozpočtované inkaso DPH také zvýšilo příjmy obcí a krajů, neboť DPH pro ně představuje hlavní zdroj příjmů.

Inkaso spotřebních daní (vč. tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) dosáhlo 143,0 mld. Kč, což je o 9,0 mld. Kč více než v roce 2014 a o 7,6 mld. Kč více než předpokládal rozpočet. Na růstu i překročení rozpočtu se podílely obě hlavní složky spotřebních daní - z tabáku a pohonných hmot.

Výrazný meziroční růst o 6,2 mld. Kč, tj. o 13,8 %, vykázalo inkaso spotřební daně z tabákových výrobků. Rozpočet byl překročen o 3,9 mld. Kč. Jedním z důvodů je patrně i změna dosavadního trendu poklesu spotřeby tabákových výrobků, která se v posledních pěti letech snižovala v průměru o 2 %. Podle údajů ČSÚ vzrostla spotřeba tabákových výrobků v ČR v roce 2014 meziročně o 2,4 %. Předpokládáme proto, že obdobný trend spotřeby tabákových výrobků se projevil i v roce 2015 a inkaso daně tak přesáhlo rozpočtovanou výši.

Relativně nízké ceny pohonných hmot pozitivně stimulující jejich spotřebu vedly k meziročnímu růstu inkasa spotřební daně z minerálních olejů o 2,4 mld. Kč. Rozpočet byl překročen o 3,2 mld. Kč.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ve výši 91,2 mld. Kč dosáhlo meziročního růstu o 3,6 mld. Kč. Rozpočet však zůstal nenaplněn o 1,2 mld. Kč. Důvodem nižšího inkasa této daně je zvýšení slevy na druhé a další dítě, dále zavedení školkovného a také uplatnění základní slevy u pracujících důchodců (vlivem těchto úprav bylo inkaso této daně nižší o 3,6 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu a o 5,4 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů). Za srovnatelných podmínek by jinak inkaso této daně bylo vyšší oproti rozpočtu o 2,4 mld. Kč.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené na základě přiznání dosáhlo 1,3 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 0,7 mld. Kč a nenaplnění rozpočtu o 2,0 mld. Kč. Rovněž v tomto případě bylo inkaso této daně negativně ovlivněno možností vrácení slevy na dani pro pracující důchodce za rok 2013 a 2014 a zavedením školkovného. Z těchto důvodů bylo inkaso v roce 2015 nižší o 1,1 mld. Kč (o 2,2 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů).

Inkaso daně z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů ve výši 10,6 mld. Kč představovalo překročení skutečnosti roku 2014 o 0,6 mld. Kč a rozpočtované výše dokonce o 1,5 mld. Kč. Předběžným důvodem vyššího inkasa mohou být vyšší výplaty dividend či vyšší podíl zkrácených pracovních úvazků.

Inkaso daní z příjmů fyzických osob tak celkem dosáhlo 103,1 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 4,8 mld. Kč a nenaplnění rozpočtu o 1,7 mld. Kč.

Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo 99,6 mld. Kč. To představovalo překročení rozpočtu o 10,6 mld. Kč a meziroční růst o 10,2 mld. Kč, tj. o 11,4 %. Jde o nejvyšší inkaso od vypuknutí finanční krize (rok 2008). Jeho dosavadní vývoj tak dokumentuje pokračující oživení ve většině odvětví české ekonomiky. Meziroční nárůst inkasa se projevuje ve všech regionech ČR. Inkaso této daně v samotném prosinci činilo 20,3 mld. Kč, zatímco v prosinci 2014 to bylo 18,2 mld. Kč (v prosinci byla odváděna čtvrtletní případně pololetní záloha na daň).

Inkaso majetkových daní dosáhlo 6,8 mld. Kč a vykázalo meziroční pokles o 2,6 mld. Kč. Pokles i nenaplnění rozpočtu souvisí s vratkami na dani darovací z bezúplatného nabytí emisních povolenek z let 2011 a 2012, které dosáhly 4,5 mld. Kč. Bez tohoto vlivu by majetkové daně vykázaly meziroční růst o 1,8 mld. Kč. To odpovídá ekonomickému oživení, které má dopad i na realitní trh.

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení svým inkasem ve výši 404,6 mld. Kč znamenaly překročení rozpočtu o 3,9 mld. Kč. Meziročně vzrostly o 21,7 mld. Kč, tj. o 5,7 %. Relativně vysoký růst inkasa vychází z rostoucích příjmů obyvatelstva a vyšší zaměstnanosti.

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery ve výši 233,3 mld. Kč představovaly plnění rozpočtu po změnách na 98,4 % (nenaplnění o 3,9 mld. Kč) a meziročně vzrostly o 52,0 mld. Kč. Na tom se nejvíce podílely příjmy z EU. Ty dosáhly 170,6 mld. Kč a byly tak proti stejnému období roku 2014 vyšší o 48,5 mld. Kč (jejich rozpočet ovšem nebyl dosažen o 11,6 mld. Kč).

Negativně se naopak v meziročním srovnání projevila vysoká srovnávací základna roku 2014 daná mimořádnou aukcí kmitočtů pro rychlé mobilní sítě LTE s výnosem ve výši 8,5 mld. Kč. Příjmy z kreditních úroků operací řízení státního dluhu a likvidity státní pokladny realizované v kapitole Státní dluh dosáhly 7,9 mld. Kč, což je o 0,7 mld. Kč více než ve stejném období roku 2014. V prosinci došlo také k odvodu 8,2 mld. Kč ze státního podniku Lesy ČR a také 0,5 mld. Kč z n.p. Budějovický Budvar do příjmů kapitoly Ministerstvo zemědělství.

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje byly v roce 2015 čerpány v objemu 1 297,3 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 85,7 mld. Kč, tj. o 7,1 %. Rozpočet po změnách byl čerpán na 98,8 %, což představuje úsporu ve výši 15,6 mld. Kč.

Na meziroční růst působily zejména vyšší výdaje určené na spolufinancování společných programů ČR a EU (růst o 57,8 mld. Kč při celkové dosažené výši 206,7 mld. Kč) s dopadem zejména na investice (růst o 64,7 mld. Kč). Meziročně vyšší o 10,5 mld. Kč byly také sociální dávky (týkalo se zejména výdajů na důchody s růstem o 9,4 mld. Kč). V souladu se zákonem o sociálních službách jsou neinvestiční transfery rozpočtům územní úrovně vyšší o 5,4 mld. Kč – včetně výdajů na platy učitelů.

Napříč výdajovými položkami se v průběhu roku 2015 projevilo meziročně vyšší čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů minulých let o 21,9 mld. Kč (96,0 mld. Kč proti 74,1 mld. Kč v roce 2014), což souviselo zejména se snahou dočerpávat prostředky určené na spolufinancování programů EU a ČR z končícího programového období 2007-2013.

Největších úspor proti rozpočtu bylo dosaženo v neinvestičních transferech státním fondům (o 10,2 mld. Kč, což bylo ovšem částečně kompenzováno investičními transfery), dále v oblasti úrokových výdajů souvisejících s obsluhou státního dluhu (o 4,2 mld. Kč), v sociálních dávkách (o 5,2 mld. Kč), v odvodech vlastních zdrojů do rozpočtu EU (o 2,3 mld. Kč) či v provozních výdajích státu (o 2,0 mld. Kč).

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ty dosáhly 506,5 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 10,5 mld. Kč, tj. o 2,1 %, a úsporu proti rozpočtu ve výši 5,2 mld. Kč. Meziroční růst byl dán z velké části růstem výdajů na důchody (o 9,4 mld. Kč). Nejvyšší úspora byla dosažena v podporách v nezaměstnanosti (2,3 mld. Kč) vlivem poklesu nezaměstnanosti a také v dávkách pomoci v hmotné nouze (1 mld. Kč). Podíl sociálních dávek na celkových výdajích činil 39,0 % (v roce 2014 to bylo 40,9 %).

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 117,5 mld. Kč. Na jejich čerpání se podílely zejména převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 85,7 mld. Kč. Jednalo se o 6 záloh regionálnímu školství vyplacených na celý rok ve výši 81,5 mld. Kč (oproti stejnému období roku 2014 to bylo o 2,5 mld. Kč více) a o 4 čtvrtletní zálohy soukromému školství ve výši 4,2 mld. Kč (o 0,1 mld. Kč více oproti stejnému období roku 2014).

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (platba státu za tzv. státní pojištěnce) ve výši 61,0 mld. Kč zaznamenalo meziroční růst o 1,1 mld. Kč, který odráží zvýšení plateb za státní pojištěnce na 845 Kč/měsíc v roce 2015 (od počátku roku 2016 se platba zvyšuje na 870 Kč/měsíc). Příznivý vývoj v oblasti zaměstnanosti vedl k úspoře proti rozpočtu ve výši 0,9 mld. Kč.

Úrokové výdaje související s obsluhou státního dluhu dosáhly 53,2 mld. Kč, což představovalo meziroční pokles o 2,7 mld. Kč a úsporu proti rozpočtu po změnách o 4,2 mld. Kč.

Kapitálové výdaje (investice) byly čerpány ve výši 176,2 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 64,7 mld. Kč, tj. o 58,1 %, a překročení rozpočtu po změnách o 13,3 mld. Kč, tj. o 8,2 %. Překročení rozpočtu po změnách umožnilo čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů, které v rámci investic dosáhlo 61,8 mld. Kč, což je o 14,8 mld. Kč více než v roce 2014.

Rozhodující měrou se na tomto růstu podílely výdaje na spolufinancování společných programů EU a ČR (včetně Společné zemědělské politiky a finančních mechanismů) ve výši 145,6 mld. Kč, což je o 57,5 mld. Kč více než v roce 2014. Největší podíl na čerpání měly zejména výdaje v rámci OP Doprava (41,4 mld. Kč s meziročním růstem o 27,9 mld. Kč), OP Životní prostředí (32,2 mld. Kč s růstem o 3,7 mld. Kč), OP Podnikání a inovace (24,0 mld. Kč s růstem o 8,9 mld. Kč), Regionálních OP (21,3 mld. Kč s růstem o 9,1 mld. Kč), Integrovaný OP (10,2 mld. Kč s růstem o 4,5 mld. Kč) či OP Výzkum a vývoj pro inovace (8,2 mld. Kč s růstem o 1,0 mld. Kč).

Meziročně vyšší o 17,2 mld. jsou investiční transfery podnikatelským subjektům, které jsou tvořeny především výdaji kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu v rámci Operačního programu Podnikání a inovace, dále výdaji kapitoly Ministerstva dopravy na výstavbu pražského metra (prodloužení trasy A) a také výdaji kapitoly Ministerstva životního prostředí v rámci OP Životní prostředí.

Vysoké čerpání výdajů v rámci Regionálních operačních programů vedlo k meziročnímu nárůstu investičních transferů veřejným rozpočtům územní úrovně o 11,7 mld. Kč.

Saldo státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci roku 2015 schodkem ve výši 62,8 mld. Kč, což je proti roku 2014 výsledek lepší o 15,0 mld. Kč a oproti rozpočtu lepší dokonce o 37,2 mld. Kč. Na lepším než plánovaném schodku se pozitivně projevilo překročení rozpočtu příjmů o 21,6 mld. Kč, které se týkalo zejména daňových příjmů. Nejvíce svou rozpočtovanou výši překročilo inkaso DPPO (o 10,6 mld. Kč), dále DPH (o 7,3 mld. Kč), pojistného na SZ (o 3,9 mld. Kč), spotřební daně z tabákových výrobků (o 3,9 mld. Kč) a spotřební daně z minerálních olejů (o 3,2 mld. Kč). Naopak na výdajové straně došlo proti rozpočtu k úspoře 15,6 mld. Kč (navíc výdaje obsahují i nároky z nespotřebovaných výdajů minulých let ve výši 96 mld. Kč, které byly čerpány nad rámec rozpočtu), která se týkala zejména neinvestičních výdajů.

Hospodaření rozpočtu v samotném prosinci skončilo schodkem 33,3 mld. Kč (v prosinci 2014 byl schodek 8,9 mld. Kč), když příjmy činily 134,9 mld. Kč (v prosinci 2014 to bylo 130,0 mld. Kč) a výdaje byly čerpány ve výši 168,2 mld. Kč (v prosinci 2014 to bylo 139,0 mld. Kč). Na meziročně vyšších příjmech v samotném prosinci o 4,8 mld. Kč se nejvíce podílel růst inkasa DPH o 3,0 mld. Kč, pojistného na SZ o 2,2 mld. Kč či vyšší inkaso DPPO o 2,1 mld. Kč. Na meziročně vyšších výdajích v samotném prosinci o 29,2 mld. Kč se výrazně podílel růst investičních výdajů právě o 29,2 mld. Kč (mimořádně vysoké prosincové čerpání prostředků v rámci OP Doprava).