14 miliard na zavedení rychlého internetu leží již několik let ladem. Nečerpají se z Operačního programu Podnikání a inovace. Ministerstvo pro místní rozvoj dnes oznámilo, že peníze z velké části hodlá převést jinam. Obce se přitom tři roky marně snažily, aby podmínky pro čerpání byly nediskriminační. Výsledkem byla výzva, ve které soutěžily pouhé 3 projekty požadující necelé půlprocento vyhrazených prostředků.

Stát nezvládá budovat další dálnici. Tentokrát pomyslnou, internetovou, která má být nástrojem konkurenceschopnosti a také benefitem pro občany žijící ve vzdálenějších oblastech. Dnes o návrhu přesunu klíčové částky 6,2 miliardy korun na jiné typy projektů informovalo Ministerstvo pro místní rozvoj.

První výzva na vysokorychlostní internet v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost běžela do září 2017. Dotací z této výzvy byly podpořeny tři projekty a rozdělení pouhých 0,4% z vyhrazené alokace.

Proč tato situace nastala? Šlo především o nastavení pravidel a podmínek pro čerpání prostředků z dotací. Jedním z parametrů byl tzv. hodnotící parametr pro pokrytí, laicky řečeno pokrytí internetu v dané oblasti je řešeno z pohledu velikosti území, nikoliv z hlediska zvolené oblasti, kde je internet potřeba. SMS ČR opakovaně žádalo o zmírnění tohoto parametru. Dále kdysi vznikla mapa poskytovatelů internetového připojení, kde soukromí dodavatelé garantovali, že poskytnou vysokorychlostní síť i na menším území, což se však nestalo. I přesto však tato fiktivní garance blokuje možnost podpořit dotací výstavbu sítě rychlého internetu v daném území.

Obce v dané výzvě navíc neměly možnost žádat napřímo a musely zakládat zvláštní obchodní společnosti. Jak dodává předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák, „Není divu, že za tak extrémně diskriminačních podmínek byly podány jen tři projekty. Smutnou skutečností je, že všechna kritéria, která vedla k nečerpání, jsme minimálně dva roky na všech jednáních rozporovali. Je pak otázkou, komu vyhovuje, že se Česká republika stává digitálním skanzenem. Za obce však mohu prohlásit, že zavedení rychlého internetu považujeme i nadále za prioritu.“
Paradoxem je, že se nyní plánuje přesun finančních prostředků do IROP, což je operační program, který patří mezi jeden z nejhůře čerpající poskytnuté prostředky. V čerpání se navíc Česká republika aktuálně propadla na 25. místo mezi členskými státy EU.

O tom, že venkov potřebuje změnu, ví své i starosta Dolních Studének a místopředseda SMS ČR Radim Sršeň, který dodává: „Dle šetření SMS ČR, které nyní probíhá, se například rychlost internetu v malých obcích v Kraji Vysočina pohybuje okolo 10 Mbit za sekundu, což je hodnota, která se ani zdaleka neblíží současným požadavkům na kvalitní připojení vhodné pro práci občanů z domova.“ Kompletní výsledky průzkumu rychlosti internetu v obcích budou zveřejněny později.