Po nástupu do funkce se ombudsman nejdříve seznamoval s lidmi a institucemi, se kterými teď spolupracuje ve všech oblastech. Sešel se s bývalým ombudsmanem, Českou školní inspekcí, s odborníky na boj proti šikaně, s krajskými koordinátory prevence, s Národním parlamentem dětí a mládeže. Navštěvuje školy, zúčastňuje se konferencí, předávání cen, výstav a školení.

Ve své práci se školský ombudsman zaměřuje na výjezdy do škol, kde diskutuje s pedagogy, řediteli škol, se žáky i rodiči. Navštívil zatím zhruba deset škol a v těchto diskuzích bude pokračovat i nadále. V rámci šetření konkrétních stížností se vždy obrací na všechny účastníky sporu se žádostí o součinnost a poskytnutí potřebných informací, na ČŠI se žádostí o informaci, zda na uvedené škole proběhlo šetření a s jakým výsledkem, v případě šikany pak na odborné poradce. Není výjimkou, že hned v počáteční fázi šetření stěžovatel od stížnosti ustoupí.

„Mezi podněty a stížnosti, které mi přicházejí, převažují ty, které poukazují na vztahy mezi vedením školy a pedagogy, na vztahy rodičů a školy, na výsledky maturitních zkoušek a na podezření šikany. Řada stížností se týká hodnocení maturitních zkoušek. Po prošetření byly všechny stížnosti označeny jako neodůvodněné,“ říká školský ombudsman.

Složitější a vážnější stížnosti řeší ombudsman nejdříve telefonickými konzultacemi s účastníky sporu, s odborníky, případně výjezdem do školy. Zatím se úplně nedaří úspěšně řešit spolupráci některých rodičů s vedením školy. Rodiče často požadují od učitelů služby, které jim nepřísluší. Školský ombudsman ale uvádí i hezký příklad spolupráce školy s rodiči „Posaďte se, prosím“ v ZŠ Rokycanova v Sokolově. „Děti společně s rodiči vyrábějí jednoduché lavičky, které si každá třída “vymaluje“. Lavičky jsou na chodbách a v okolí školy,“ popisuje ombudsman.

„Práce školského ombudsmana je časově i psychicky velmi náročná. Jsem ráda, že pan Hrzal se stal aktivním mediátorem a řeší situace přímo v terénu. Za krátkou dobu prokázal, že se v problematice orientuje a věřím, že přispěje i k řešení nejpalčivějšího problému v našich školách, kterým je šikana,“ zhodnotila dosavadní práci ombudsmana ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.

Kromě toho ombudsman aktivně jednal s představiteli nevládních organizací, se zástupci České středoškolské unie nebo s „dětskými poslanci“ Národního parlamentu dětí a mládeže. Řada schůzek se uskutečnila také s krajskými koordinátory prevence a ombudsman vystupoval také na konferencích k Programům prevence rizikového chování nebo Škola pro budoucnosti. „Podporujeme funkci školského ombudsmana. Během našeho přátelského setkání jsme se shodli, že vidíme jako velmi důležitou přítomnost studentských parlamentů a senátů na středních školách, protože pomáhají kultivovat dialog mezi žáky, učiteli a vedením škol,“ říká k činnosti ombudsmana předseda České středoškolské unie Štěpán Kment.

Zřízení funkce školského ombudsmana podpořil také předseda Sdružení učňovských zařízení a ředitel Středního odborného učiliště v Praze Karel Dvořák: „Tato funkce má, podle mého názoru, šanci pomoci v řešení případných problémů na školách všech typů, a to jak ohledně šikany, násilí mezi žáky, tak při případných útocích na pedagogické pracovníky. V současné době, kdy jsou stále častěji zveřejňovány případy tohoto typu, je každá snaha MŠMT pomoci v řešení těchto problémů velice vítána a námi podporována,“ dodává ředitel Dvořák.