Co do odůvodnění soud vzal za prokázané námitky žalovaného (ŘSD), tj. že smyslem mimosoudních jednání, jež proběhly mezi účastníky před podáním žaloby, bylo nalezení přijatelného řešení vzniklé situace. Soud dospěl k závěru, že k uzavření Smlouvy o smlouvě budoucí kupní (dále jen „SOSB“) chyběla na straně žalovaného vůle, tudíž soud má za prokázané, že SOSB nebyla uzavřena.

Nadto soud uvedl, že i kdyby bylo prokázáno, že SOSB byla mezi stranami uzavřena v „ústní“ podobě, byla by absolutně neplatná pro absenci písemné formy. Tento závěr je v souladu s platnou právní úpravou, zejm. s ustanovením § 1785 a § 560 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a zákona č. 219/2000 Sb. o majetku ČR, jakož i se stávající komentářovou literaturou a ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu ČR.

Písemné vyhotovení rozsudku bude účastníkům řízení teprve zasláno.