Zbytečná administrativní zátěž, likvidační systém sankcí a snadno zneužitelná centrální databáze uskutečněných obchodů. To vše se za pár dní stane realitou – kontrolní hlášení DPH přichází. Vládě se tak podařilo dát všem malým a středním podnikatelům další ránu pod pás. A nejen jim. Jde o daleko širší problém. Razantní vstup státu do soukromí se totiž nepřímo dotkne i těch, kteří třeba ani netuší, co zkratka DPH znamená. Poslední šancí všech je nyní ústavní stížnost, jejíž podání iniciovala Strana soukromníků České republiky ve spolupráci se senátorem Ivo Valentou.

Zákon je účinný od 1. ledna. Jde přitom o masivní průlom do ochrany soukromí v podobě sběru citlivých údajů o velmi široké skupině obyvatel. „Musíme udělat vše, co je v našich silách. Proto jsme si nechali zpracovat právní rozbor a následně i ústavní stížnost, která byla díky podpoře více než čtvrtiny Senátu podána. Proti kontrolním hlášením bojovali i další, právě tato ústavní stížnost je ale poslední šancí,“ říká první místopředseda Strany soukromníků Rudolf Baránek. Proti kontrolním hlášením má výhrady rovněž Hospodářská komora České republiky, pravicová opozice se pak snažila ve Sněmovně na poslední chvíli oddálit účinnost zákona.

Vláda opatření obhajuje nutností bojovat s velkými daňovými podvody. Ty se ovšem dají realizovat jen tam, kde jsou velké objemy obchodů.  Kontrolní hlášení budou ale muset elektronickou formou podávat všichni plátci DPH. Tedy například i řemeslníci. Přitom hlášení nejsou náhradou za klasická přiznání, ale pouze jejich doplňkem. Jde vlastně o přehled všech přijatých a vydaných faktur. Problémem je, že nyní úředníci získají tyto údaje prakticky hned po uskutečnění obchodu, navíc budou data uložena v centrální databázi. „Budou tak vědět vše o tom, jací jsou vaši obchodní partneři a v některých případech i koncoví zákazníci. To je velmi snadno zneužitelné,“ vysvětluje předseda Strany soukromníků Petr Bajer. 

Podle Ústavy České republiky má přitom každý právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním či jiným zneužíváním údajů o sobě. „Podle právních rozborů může být povinnost vnímána jako neústavní tehdy, pokud klade stejné povinnosti velkým i malým podnikatelům. Přitom dopad na ty malé je mnohem tvrdší,“ cituje odborníky Petr Bajer. Ústavní soud z obdobných principů dříve zhodnotil jako neústavní kauce vůči malým distributorům pohonných hmot. 

Dalším velkým problémem kontrolních hlášení jsou naprosto nesmyslné a vysoké sankce. V případě, že finanční správa zjistí nesrovnalost, je okamžitě podnikateli udělena automatická pokuta a zaslána výzva k odstranění chyby do pěti dnů od doručení. Pro živnostníky a podnikatele s malým počtem zaměstnanců, nebo s žádnými zaměstnanci, to znamená konec dovolených a služebních cest, neboť nikdo neví, kdy výzva, v případě nesrovnalostí, bude doručena. „Jde o šílenost, která nemá na západ od nás obdobu,“ podotýká Rudolf Baránek.