Všichni měli za úkol sepsat svůj výzkum na pouhé dvě strany časopisu. Navíc musely být články doplněny fotografiemi, případně grafy. A ještě psát odborný text populární formou!

„To není nijak snadný úkol. Popsat dlouhodobý výzkum v několika odstavcích, tak aby se na nic nezapomnělo a dávalo to smysl, to zabere hodně úsilí a je třeba mít i trochu talentu. Ale napsat takový popularizačně-naučný článek je podle mě jeden z nejlepších způsobů, jak nám nevědcům přiblížit právě tuto, pro laiky leckdy nepochopitelnou práci,“ vysvětluje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

„O to víc si vážím všech, kteří loni i letos do soutěže šli. Tento ročník mě potěšilo hlavně to, že autoři textů své články posílali sami a my je nemuseli nijak přemlouvat. Díky tomu se sešla opravdu pestrá pětice zajímavých článků, ze kterých se čtenáři dozvěděli mnoho zajímavostí o Šumavě,“ dodává.

Jak je patrné z došlých hlasů, všech pět soutěžních textů zaujalo, protože do poslední chvíle to byl opravdu vyrovnaný boj.

„Celkem došlo 177 hlasů a opravdu až do uzávěrky, která byla 7. Února, nebylo jisté, kdo vyhraje. V průběhu soutěže se totiž často měnilo pořadí, ale nakonec nejvíce hlasů, celkem 47, obdržel článek Pavla Šamonila „Mluvily jako hrob, aneb paměť pralesních půd“, ve kterém popisuje monitoring půdních profilů v Boubínském pralese,“ říká Jan Dvořák, mluvčí Národního parku Šumava.

„Boubínský prales je asi velice inspirativní, protože loni zvítězil v Šumavské Mozkovce článek mykologa Národního muzea Jana Holce s názvem „Chrám vzácných hub“, ve kterém popisoval celoroční monitoring hub v Boubínském pralese. Pavel Šamonil letos zvítězil s drobným náskokem devíti hlasů nad druhým Jaroslavem Vrbou a jeho článkem s názvem „Jak jsem potkal kyselé deště“. O tom, jak vyrovnaná soutěž to letos byla, vypovídá i třetí místo, o které se dělí s pětatřiceti hlasy Tomáš Koutecký s článkem „Malá exkurze mezi letokruhy šumavských smrčin, aneb jak to bylo u Plešného jezera a nad Březníkem“ s Evou Zelenkovou a jejím textem s názvem „Poodhalená tajemství řeky. Dvaadvacet hlasů pak obdržel článek „Historie kůrovcové kalamity na Šumavě a její možné dopady na budoucí vývoj“ Petra Zahradníka,“ seznamuje s dalšími výsledky Jan Dvořák.

Nejlepší popularizační článek, v doprovodném hlasování, hodnotí také odborná porota složená ze zástupců všech Národních parků na území České republiky.

„Oproti veřejnosti, která články hodnotí spontánně, což je účelem této soutěže, my jsme si určili čtyři kritéria, podle kterých jsme články hodnotili a budeme je uplatňovat i v dalších ročnících. Jsou to komplexnost a víceoborový přístup, soulad textu a obrazového doprovodu, míra jedinečnosti výzkumu a jeho výsledků a originalita zpracování tématu. Na jejich základě jsme vybrali článek Tomáše Kouteckého Malá exkurze mezi letokruhy šumavských smrčin,“ vysvětluje rozhodnutí odborné poroty její předseda Tomáš Rothröckl, ředitel NP Podyjí.

Ze všech 177 hlasů, z nichž 80 dorazilo poštou a 97 elektronicky, byli vylosování tři šťastlivci. První z nich Miloš Chaloupka z Českých Budějovic získává bezplatné ubytování pro dvě osoby na víkend, v ubytovacím zařízení Správy NP Šumava na Kvildě. Další dva vylosovaní, Michal Hořejší a Ludmila Dolejší, pak obdrží věcné ceny.

Výsledky 2. ročníku soutěže Šumavská Mozkovka:

1. Pavel Šamonil - Mluvily jako hrob, aneb paměť pralesních půd – 47 hlasů

2. Jaroslav Vrba – Jak jsem potkal kyselé deště – 38 hlasů

3. Eva Zelenková - Poodhalená tajemství řeky – 35 hlasů

Tomáš Koutecký - Malá exkurze mezi letokruhy šumavských smrčin, aneb jak to bylo u Plešného jezera a nad Březníkem – 35 hlasů

4. Petr Zahradník - Historie kůrovcové kalamity na Šumavě a její možné dopady na budoucí vývoj – 22 hlasů