Statutární města, která se spojila v neformální „Koalici za zrušení spádů v MŠ“, mají kromě jiného obavu o budoucnost dalšího fungování menších mateřských škol, pro které by mohlo být dle vyjádření statutárních měst vytvoření školských obvodů likvidační. Dále se obávají možných komplikací, které by s sebou zřizování školských obvodů pro mateřské školy mohlo přinést. Navrhují tak řešit danou situaci tím, že buď dojde ke zrušení povinnosti obcí stanovit školské obvody pro mateřské školy úplně, nebo bude toto stanovení školských obvodů pouze fakultativní a každá obec si dle svého vybere, zda zřídí školské obvody či ne. Posledním návrhem je pak zavedení systému obdobnému tzv. zápisovým lístkům, které jsou využívány při přijímání na střední školy.

MŠMT se s obavami statutárních měst neztotožňuje. Vládní návrh zákona obsahuje principiálně stejnou úpravu, jaká je využívaná při zápisech k povinné školní docházce v základních školách, přičemž u nich tento systém funguje a nikdo jej zatím nerozporoval. MŠMT se domnívá, že nejlepším řešením je z hlediska potřeb dětí i rodičů a organizace předškolního vzdělávání zachování navržené úpravy, tj. zavedení spádových obvodů i pro mateřské školy, když jsme toho názoru, že pokud stát stanovuje povinnost předškolního vzdělávání (obdobně pak povinnou školní docházku), pak musí rovněž umožnit, aby výkon této povinnosti byl reálně možný, a to poblíž bydliště dítěte. Za tímto účelem tedy ukládá obci povinnost stanovit školské obvody, kdy je zcela jasné, pro které konkrétní ulice (konkrétní místa), v nichž má dítě (nebo žák) trvalý pobyt (v případě cizinců pobyt), je příslušná mateřská (či základní) škola spádová, jinými slovy kde má dítě místo ve škole zajištěné. Rodič tak má jistotu, že jeho dítě bude přijato do spádové školy poblíž bydliště. Rodič ovšem není spádovostí svazován, může zvolit pro dítě i jinou školu podle své úvahy. V nespádové škole ovšem nemá dítě nárok na přijetí, tzn., přijato bude až tehdy, pokud tato jiná škola bude mít volnou kapacitu.