Jedním z preventivních nástrojů jsou komplexní pozemkové úpravy. Právě díky nim vznikají v blízkostí obcí poldry, vodní nádrže, záchytné příkopy nebo obtokové kanály. Že fungují se ukázalo v celé řadě případů, naposledy na Přerovsku, kde v obci Kladníky nebo Hradčany na Moravě minimalizovaly škody a ochránily sousední nemovitosti. Důležitým podkladem pro jejich projektování jsou údaje evidované v Monitoringu eroze. K čemu monitorování slouží, a jak pomáhá starosty nově informuje i Svaz měst a obcí ČR.

V posledních týdnech se potýkáme s klimatickými výkyvy, kdy období sucha střídají krátké ale intenzivní srážky. Díky nedokonalému hospodaření či nedostatečné síti protipovodňových a protierozních opatření může velmi často docházet k vyplavování bahna z polí i bleskovým povodním, jejichž výsledkem jsou škody na majetku i ohrožení obyvatel.

Existují, ale nástroje, které umí následkům takovýchto události předcházet. Jedním z nich je systém Monitoringu eroze zemědělské půdy, který vznikl ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) a slouží k evidenci a následné prevenci erozních událostí způsobených především přívalovými dešti. Erozní událost může pracovníkům SPÚ nahlásit kdokoli. Po zaevidování erozní události do systému úloha monitoringu nekončí. Získané informace SPÚ mimo jiné využije při navrhování protierozních a protipovodňových opatření v pozemkových úpravách (PÚ).

„Díky kvalitním podkladům z Monitoringu eroze můžeme v obci projektovat taková opatření, která zohlední místní specifika a skutečně v území zafungují.“ uvedla ústřední ředitelka Svatava Maradová.

O možnostech komplexní ochrany obcí prostřednictvím pozemkových úprav, financované ze státního či evropského rozpočtu, ale starostové často nevědí. Právě proto na posílení osvěty o přínosech pozemkových úprav i Monitoringu eroze spolupracuje Státní pozemkový úřad se Svazem měst a obcí ČR. Jedním z důvodů je také to, že role obcí je pro proces budování protipovodňových opatření nezastupitelná.

„Obce bývají naším prvním kontaktem v terénu, pokud se jedná o předcházení i řešení následků bleskových povodní. Jejich aktivní zapojení v procesu pozemkových úprav či při hlášení erozních událostí nám umožňuje reagovat a plánovat krajinu tak, aby se zaplavování obcí dalo v ideálním případě předejít.“ vysvětluje Maradová.

„Svaz měst a obcí ČR dlouhodobě podporuje projekty, které mají za cíl zlepšit životní prostředí a ochranu půdy. Spolupráce se Státním pozemkovým úřadem na pozemkových úpravách i Monitoringu eroze je pro nás klíčová, protože obce jsou těmi, kdo se s následky eroze a povodní musí vypořádat nejrychleji a nejefektivněji. Díky této spolupráci můžeme lépe chránit naše obyvatele, majetek a cennou úrodnou půdu,“ říká výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR Radka Vladyková.

Právě v minulých týdnech, kdy bylo několik obcí na Přerovsku zasaženo přívalovými srážkami se potřebnost pozemkových úprav a jejich výsledků v podobě realizace protipovodňových a protierozních opatření ukázala jako velmi prospěšná. „V případě, že přívalové srážky zasáhnou obce s realizovanými opatřeními, SPÚ reaguje okamžitě. Zástupci našich poboček kontaktují starosty postižených obcí a společně prověří jejich účinnost. To, že fungují se ukázalo právě na Přerovsku, kdy zrealizovaná nádrž v obci Hradčany na Moravě bezpečně odvedla srážky a protierozní opatření v obci Kladníky ochránila celkem 11 nemovitostí, u kterých pravidelně docházelo k jejich zatopení.“ doplnila Maradová.

Zvýšení povědomí o procesu pozemkových úprav a možnostech budování protipovodňových a protierozních opatření pomůže především v obcích, kde pozemkové úpravy dosud nebyly zahájeny. Právě to si od spolupráce se zástupci svazu i členskou základnou úřad slibuje.