Poslední pozitivní nálezy pocházejí z poloviny dubna a jednalo se o kusy uhynulé několik měsíců předtím, zdá se proto, že se podařilo šíření nákazy zastavit. Nákazová situace na východě Evropy je přesto důvodem k opatrnosti.

První případ nákazy byl potvrzen 26. června 2017 u uhynulého divočáka v katastrálním území Příluky u Zlína. Státní veterinární správa (SVS) okamžitě vydala mimořádná veterinární opatření vymezující zamořenou oblast a nadefinovala prvotní kroky, mezi něž patřil zákaz lovu a krmení prasat divokých v oblasti, provedení soupisů chovů prasat domácích, zákaz jejich přesunů a řada opatření zaměřených na biologickou bezpečnost v chovech.

V reakci na vývoj nákazové situace bylo následně postupně vydáno 38 mimořádných veterinárních opatření. Pomocí pachových a elektrických ohradníků byla například vymezena tzv. vysoce riziková oblast. Později byl za přísných podmínek s ohledem na biologickou bezpečnost postupně povolován lov a odchyt divočáků. K motivaci lovců k intenzivnímu odlovu a vyhledávání uhynulých kusů bylo použito vyplácení zástřelného a nálezného. S odlovem divokých prasat pomáhali tamním myslivcům také policejní ostřelovači.

„Jsme jedinou zemí v Evropě, které se podařilo udržet africký mor prasat v uzavřené oblasti a zabránit proniknutí nákazy do domácích chovů. Zavedli jsme například taková opatření, jako zástřelné v postižené oblasti a důsledné vyhledávání uhynulých divokých prasat. V Bruselu jsem také hned po svém nástupu inicioval jednání, aby státy Evropské unie zahájily výzkum k nalezení účinné vakcíny,“ uvedl ministr zemědělství Jiří Milek.

Nesmírně důležitou roli při boji s nákazou hraje Státní veterinární ústav Jihlava, v němž se nachází Národní referenční laboratoř pro AMP. Během proběhlého roku provedli zaměstnanci ústavu v laboratořích zhruba 12 300 vyšetření se zaměřením na AMP.

„Omezená lokalizace nákazy nám v ČR umožnila realizaci některých alternativní opatření, která nebyla v podobné situaci uplatněna v jiných státech. Tato opatření se ukázala jako velmi účinná. Jedná se například o instalaci elektrických a pachových ohradníků, zanechaná nesklizená pole nebo odlov divočáků policejními odstřelovači. Nedojde-li v průběhu následujících čtyř měsíců k nálezu pozitivních uhynulých prasat, umožňuje to vyjádřit naději, že nákaza v ČR bude zdolána,“ sdělil ředitel SVÚ Jihlava Pavel Barták.

Do dnešního dne byla nákaza potvrzena u celkem 212 uhynulých prasat divokých a 18 ulovených divočáků. V zamořené oblasti bylo uloveno téměř 3200 kusů černé zvěře. V tzv. oblasti s intenzivním odlovem pak cca 17 000 ks. Na nálezném a zástřelném bylo lovcům a nálezcům vyplaceno cca 114 milionů Kč.

Přestože se nákazová situace vyvíjí pozitivně, vývoj nákazy v jiných zemích, především východní Evropy, je důvodem k obezřetnosti. V posledních týdnech a měsících byly hlášeny nové případy z Maďarska či pomezí Ukrajiny a Rumunska. Výrazný počet nových případů hlásí sousední Polsko, kde se nákaza rozšířila i do oblastí v nichž se zatím nevyskytovala.

„K obraně proti šíření nákazy by do budoucna mohlo přispět důkladné oplocení dálnic D1 a D2, které by bránilo případnému postupu nákazy na západ. Na toto téma vede SVS diskusi s Ředitelstvím silnic a dálnic,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád a dodal: „Pro budoucí účinnější přijímání nutných veterinárních opatření ve vztahu k volně žijícím zvířatům, budeme na základě zkušeností s AMP iniciovat novely několika zákonů, na jejichž základě budeme schopni pružně reagovat na vývoj nákazové situace.“ Dle ústředního ředitele SVS se jedná především o veterinární zákon, zákon o myslivosti či zákon o krajích a další právní normy.