Výše pokut meziročně vzrostla zhruba o tři procenta. Příčinou růstu byl zejména zvýšený počet zjištěných závad v oblasti veterinární hygieny v důsledku nové kompetence – kontrol zařízení stravovacích služeb. Kontroly se také více zaměřily na „v minulosti problémové“ provozy. Naopak byla snížena jejich frekvence v dlouhodobě bezproblémových provozech. I přes rostoucí výši pokut je nutné zdůraznit, že hlavním smyslem veterinárního dozoru nejsou represe a sankce, nýbrž zejména dlouhodobá preventivní činnost, která má zabránit tomu, aby docházelo k ohrožování zdraví lidí a zvířat.

V České republice pokračovala loni příznivá nákazová situace a většina závažných nakažlivých onemocnění se našemu území vyhýbala. Svou zásluhu na tom bezesporu má dobře fungující systém veterinárního dozoru i sami chovatelé a soukromí veterinární lékaři. O dobré nákazové situaci svědčí mezinárodní statusy země prosté, které uděluje Evropská komise, nebo Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE). V roce 2015 plnila ČR kritéria pro status země prosté vztekliny, tuberkulózy skotu, brucelózy a leukózy skotu, brucelózy ovcí, Aujeszkyho choroby prasat, slintavky a kulhavky a afrického moru koní. V roce 2015 OIE oficiálně schválila ČR status země prosté moru malých přežvýkavců a status země se zanedbatelným rizikem BSE.

Loni v Česku pokračovaly programy pro tlumení a eradikaci některých nákaz. Od roku 2006 probíhá například v chovech skotu Národní ozdravovací program od infekční bovinní rinotracheitidy skotu. V roce 2015 se dařilo zvyšovat počet ozdravených chovů a koncem roku 2015 mělo celkem 95,6 % hospodářství uznán status IBR prostého hospodářství. Na uvedených hospodářstvích je přitom chováno téměř 94 % veškerého skotu v ČR. S cílem zajistit zdravotní nezávadnost drůbežího masa a konzumních vajec pokračovaly v roce 2015 v chovech drůbeže Národní programy pro tlumení výskytu salmonel. Dobrou zprávou je, že k poklesu výskytu salmonel v prostředí chovu došlo ve všech sledovaných kategoriích.

Mezi dlouhodobé priority SVS patří také zlepšování životní pohody zvířat (welfare) i obecného povědomí o této problematice v ČR. Úřední veterinární lékaři SVS každoročně uskuteční tisíce kontrol chovů. V roce 2015 bylo v chovech hospodářských zvířat provedeno celkem 3 550 kontrol, z toho bylo zjištěno 384 závad. Nejčastěji se jednalo o nevhodné podmínky chovu, omezování výživy a napájení, chybějící nezbytné vybavení nebo nedodržení legislativou stanovených minimálních standardů pro hospodářská zvířata. V chovech zájmových zvířat bylo provedeno celkem 1 990 kontrol, z toho u 486 z nich byla zjištěna nějaká závada. Nejčastěji se jednalo o nevhodné podmínky chovu, omezování výživy a napájení, nepřiměřený stres, nezabezpečení zvířete proti úniku, opuštění zvířete či nevhodné způsoby uvazování.

SVS předala obecním úřadům obcí s rozšířenou působností celkem 448 podnětů vyplývajících z porušení předpisů v oblasti ochrany zvířat. Šest případů, u nichž vzniklo podezření ze spáchání trestného činu, nahlásila SVS orgánům činným v trestním řízení. V loňském roce pokračovala intenzivní spolupráce SVS s Policií ČR v rámci předávání informací ohledně podezření na pytláctví a týrání zvířat. SVS se vyjadřuje v rámci trestního řízení k mnoha dalším případům, které jsou řešeny ze strany policie. Vzájemnou dlouhodobou spolupráci mezi Policií ČR a SVS by měla dále prohloubit dohoda, která bude podepsaná koncem března.

V oblasti veterinární hygieny přibyla v důsledku novely zákona o potravinách nová kompetence, kontrola zacházení se surovinami živočišného původu v zařízeních stravovacích služeb. Hlavně díky této nové kompetenci poměrně výrazně vzrostl počet závad zjištěných při kontrolách. K vyššímu počtu odhalených nedostatků přispěla i systémová změna, kdy byla snížena frekvence kontrol v zařízeních, kde byly v předchozích letech příznivé výsledky, kontroly se tak více zaměřily na problémové provozy.

Za účelem kontroly bylo v roce 2015 navštíveno téměř 8 900 restaurací. Alespoň jedna závada byla zjištěna u 14,3 % kontrol. Vzhledem k tomu, že při jedné kontrole může být zjištěno závad více, jejich celkový počet dosáhl téměř 3 500. Závady se týkaly zejména dosledovatelnosti potravin (19 %), označování potravin (15 %), prošlého data použitelnosti (11 %) a skladování surovin a potravin (9 %).

SVS dozoruje více než 5 000 podniků, které zpracovávají produkty živočišného původu, nebo s nimi manipulují. V roce 2015 k těmto provozům přibyly i provozovny stravovacích služeb, kterých SVS ke konci roku evidovala celkem 7 845.

V dozorovaných podnicích je, podle vyhodnocení míry nebezpečí a rizik, naplánován určitý počet kontrol. V loňském roce jich bylo provedeno přes 26 000. Dalších téměř 21 000 kontrol bylo mimořádných. Plánovaných akcí, při kterých byla zjištěna závada, bylo více než 800 (meziročně více než dvojnásobné množství). U mimořádných a neplánovaných akcí byly závady zjištěny v takřka 1 900 případech, což bylo zhruba o 400 více než v roce 2014.

V rámci stálého veterinárního dozoru na jatkách bylo v loňském roce před a po poražení prohlédnuto úředními veterinárními lékaři bezmála 114 milionů kusů zvířat. Jako nevhodné pro lidskou spotřebu bylo vyřazeno 29 281 kusů velkých jatečných zvířat, 1 466 891 kusů drůbeže a 1 035 kusů králíků.

SVS vydává také osvědčení pro vývozy veterinárního zboží do zemí mimo EU. Za loňský rok úřední veterinární lékaři vydali a potvrdili po provedené veterinární kontrole více jak 9 000 zásilek živých zvířat či živočišných produktů do třetích zemí. Na základě žádostí dovozců naopak stanovili veterinární podmínky pro celkem 405 dovozů produktů, pro jejichž dovoz ze třetích zemí do ČR nebyly podmínky harmonizovány legislativou EU.

Dozor nad zdravím a dobrými životními podmínkami zvířat, sledování nákazové situace, kontrola zdravotní nezávadnosti potravin živočišného původu a toho, zda nedochází ke klamání spotřebitelů, budou prioritami SVS i v letošním roce.