Podle zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové úřad práce pochybil, když neposkytl nezbytné údaje bez zbytečného odkladu. Kvůli chybějícím informacím z České republiky zůstal muž bez podpory v nezaměstnanosti téměř 8 měsíců.

Švédský učitel působil rok na české soukromé škole. Když po návratu do Švédska požádal o dávky v nezaměstnanosti, obrátil se švédský úřad pro nezaměstnanost na český úřad práce s žádostí o doložení výše celého mužova výdělku ze zaměstnání v Česku. Bez této informace nemohli švédští úředníci podporu vypočítat. Jejich čeští kolegové výdělek potvrdili, ovšem uvedli částku odpovídající řádově spíš průměrnému měsíčnímu platu.

S tím ale žadatel nesouhlasil, za rok si podle svých dokladů v Česku vydělal násobně víc a potvrdil to i výplatními lístky. Švédský úřad pro nezaměstnanost proto český úřad práce požádal o vysvětlení a dodatečné informace. České úředníky kontaktoval ještě čtyřikrát v průběhu roku 2020. Na zprávy psané anglicky nebo česky ale nedostal žádnou odpověď. Počátkem letošního roku se proto švédský učitel obrátil na veřejného ochránce práv.

Doklady, které si zástupkyně ombudsmana vyžádala od úřadu práce, potvrdily, že švédský úřad pro nezaměstnanost požadoval od českého úřadu práce potvrzení údaje označeného jako „gross earning during employment“, v překladu hrubý výdělek v průběhu zaměstnání. Částka, kterou úřad práce potvrdil, odpovídala průměrnému měsíčnímu výdělku (anglický ekvivalent je „average monthly income”). Ten se v České republice běžně používá pro výpočet podpory v nezaměstnanosti.

Podle zástupkyně ombudsmana nebyl český úřad práce povinen znát způsob výpočtu dávek v nezaměstnanosti ve Švédsku. Je podle ní pochopitelné, když nejprve postupoval způsobem obvyklým pro stanovení průměrného výdělku pro účely výpočtu podpory v nezaměstnanosti v České republice. Úřadu ale zástupkyně ombudsmana vytkla následnou několikaměsíční nečinnost, když opakovaně nereagoval na výzvy švédských úředníků a nepomohlo ani upřesnění dotazu, že potřebují znát celý hrubý výdělek za dané období („the entire gross income for the requested period“). Úřad práce podle ní nepostupoval při vyřízení záležitosti stěžovatele v souladu s principy dobré správy – konkrétně s principem včasnosti a odpovědnosti.

Protože po zahájení šetření veřejného ochránce práv úřad práce do Švédska potřebné informace zaslal, nenavrhla už zástupkyně ombudsmana další opatření k nápravě. Úřad práce upozornila, aby se v budoucnu podobných pochybení vyvaroval.