Od prvního Světového dne životního prostředí v roce 1972 uspořádali lidé po celém světě tisíce akcí, od úklidu ve svých obytných čtvrtích, přes kampaně proti trestné činnosti poškozující divokou přírodu, až po vysazování lesů. Letošní rok je výzvou k zamyšlení, k čemu je nám pobyt v přírodě, a co naopak přináší, když se jí odcizujeme.

Během uplynulých desetiletí nám věda i rostoucí problémy životního prostředí, jakým je třeba globální oteplování, dávají možnost lépe si uvědomit, jak moc naše prosperita a kvalita života závisí na přírodních systémech. Světové oceány, lesy a půda fungují například jako obrovská úložiště skleníkových plynů. Vědci vyvíjejí léky s pomocí genetického materiálu získaného z milionů druhů, které tvoří ohromující biologickou rozmanitost Země. Hodnotu darů přírody bývá často těžké vyčíslit penězi. Často je bereme jako samozřejmost, dokud je nezačneme ztrácet, třeba jako čisté ovzduší. Ale moderní ekonomové už vyvíjejí metody měření takzvaných ekosystémových služeb. Jejich hodnota roste do řádu bilionů dolarů a zahrnuje například práci hmyzu opylujícího ovocné stromy v kalifornských sadech nebo relaxační, zdravotní i duševní přínosy túry v Himalájích.