Na celém světě zemře každoročně 1 250 000 lidí při dopravních nehodách, dalších až 50 000 000 je zraněno. S dopravní nehodovostí se pojí též enormní celospolečenské ztráty, které v jednotlivých zemích mohou dosáhnout 3 až 5 % hrubého domácího produktu. „V ekonomicky rozvinutých zemích dlouhodobě platí, že každá třetí oběť přijde o život následkem nepřiměřené rychlosti jízdy, v rozvojových státech je to až polovina. Proto Organizace spojených národů zasvětila letošní – v pořadí již čtvrtý - Celosvětový týden bezpečnosti silničního provozu boji proti překračování stanovených rychlostních limitů a nepřiměřené rychlosti jízdy,“ uvádí Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Kampaň oslovila celý svět. Připojila se i Česká republika, a to prostřednictvím aktivit zastřešených Týmem silniční bezpečnosti, Kanceláří Světové zdravotnické organizace v České republice, Ministerstvem dopravy i jeho samostatným oddělením BESIP, Policií České republiky, Centrem dopravního výzkumu, v. v. i., a Svazem měst a obcí.

Rychlost dlouhodobě zabíjí i v České republice

Nepřiměřená rychlost jízdy a překračování rychlostních limitů zabíjejí i v České republice. V letech 2010-2016 zemřelo na českých silnicích celkově 4 558 osob, 1 720 z nich (tj. 37,7 %) z důvodu nepřiměřené rychlosti jízdy. Celkově dalších 19 565 lidí utrpělo těžká zranění, z důvodu nepřiměřené rychlosti 5 697 z nich (tj. 29,1 %).

Počty usmrcených a těžce zraněných při dopravních nehodách a podíl obětí a zraněných z důvodu nepřiměřené rychlosti jízdy a překračování stanovených rychlostních limitů v ČR (zdroj: PČR a Besip)

Jak ve svém podrobném materiálu uvádí ředitel služby dopravní policie plk. Tomáš Lerch, v roce 2016 vinou nepřiměřené rychlosti jízdy zahynulo na českých silnicích 192 osob. Rychlost zabíjela hlavně mimo obec, a to ve 154 případech. V obcích pak byla příčinou 38 úmrtí. Noční nehody, jejichž příčinou byla rychlost, byly nadprůměrně tragické. Na 1 000 takových nehod vyšetřovaných Policií ČR zahynulo 17,5 osoby. Ve dne to bylo méně – 12 osob. Průměr za všechny nehody byl loni ovšem výrazně nižší, a to 5,5 oběti na jeden tisíc nehod.

Organizace spojených národů doporučuje komplexní přístup při boji s vysokou rychlostí Organizace spojených národů doporučuje zaměřit pozornost při boji s vysokým výskytem počtu fatálních nehod z důvodu nepřiměřené rychlosti jízdy na následující oblasti:

• Stavba či úprava silnic zahrnující prvky ke zklidnění dopravy
• Nastavení rychlostních limitů v závislosti na funkci silnice
• Vymáhání dodržování rychlostních limitů
• Bezpečnostní systémy moderních vozidel
• Dopravně bezpečnostní kampaně zaměřené na nebezpečnou rychlost

I relativně malé zvýšení rychlosti jízdy s sebou nese výrazné zvýšení rizika vzniku nehody a závažných následků. „Zvýšení průměrné rychlosti o zdánlivě nepodstatné 1 % s sebou nese navýšení rizika vzniku nehody s lehkým zraněním o 2 %, s těžkým zraněním o 3 % a s usmrcením o 4 %,“ varuje Roman Budský. Ovšem při jízdě v obci podle údajů publikovaných Světovou zdravotnickou organizací vzrůstá při překročení maximálně povoleného rychlostního limitu o pouhý 1 km/h riziko vzniku nehody s lehkým zraněním o 4 %, s těžkým zraněním o 6,1 % a s usmrcením o 8,2 %. Naopak pětiprocentní snížení průměrné rychlosti může obecně snížit počet smrtelných nehod o téměř jednu třetinu.

Organizace spojených národů proto doporučuje nastavit maximálně povolenou rychlost jízdy tak, aby v případě kolize nedocházelo ke zbytečným úmrtím:

• V místech, kde hrozí riziko srážky mezi automobily a chodci, cyklisty či motocyklisty, by neměla být povolena rychlost jízdy vyšší než 30 km/h
• Na křižovatkách, kde při kolizích mezi automobily hrozí náraz do boku některého z nich, by povolená rychlost jízdy neměla být vyšší než 50 km/h
• Na silnicích, kde hrozí čelní střety automobilů, by povolená rychlost jízdy měla být do 70 km/h
• Na směrově rozdělených silnicích (např. dálnicích se středovými svodidly) naopak může být povolena rychlost jízdy 100 i více km/h

Řada evropských států začíná zavádět na frekventovaných místech, kde se na silnicích potkávají chodci či cyklisté s motorovými vozidly, zóny s maximálně povolenou rychlostí jízdy 30 km za hodinu. Má to své opodstatnění. Pokud totiž srazí chodce automobil jedoucí rychlostí 30 km/h, je pravděpodobnost jeho přežití zhruba 90 procent. Srážku v rychlosti 50 km/h přežije již jen cca 15 procent chodců či cyklistů, náraz v rychlosti nad 70 km/h je již fatální v podstatě ve všech případech. Rychlost v „zónách 30“ je třeba důsledně dodržovat. Bohužel zdaleka ne vždy se tak děje. Průzkum provedený v Belgii prokázal, že devadesát procent šoférů třicítku překračuje, polovina řidičů přiznává, že jezdí rychleji než čtyřicítkou. Ve Velké Británii v těchto zónách 40 procent motoristů uhání padesátkou či rychleji. „Přitom i na první pohled nevýznamné překročení nastaveného třicetikilometrového limitu může vést ke kolizím s velmi vážnými následky. Řidiči jedoucímu třicetikilometrovou rychlostí totiž postačí na zastavení necelých čtrnáct metrů. Ovšem na rozdíl od něho ten, kdo daným místem bude projíždět padesátkou, nestačí před vyběhnuvším chodcem ani přibrzdit. Těch bezmála čtrnáct metrů totiž ujede během jedné vteřiny, kterou potřebuje na to, aby byl schopen kolizní situaci vůbec zaznamenat. V prvním případě se nebezpečná situace obejde bez kolize, ve druhém případě chodec utrpí smrtelná, v lepším případě těžká zranění,“ uzavírá Budský.