Kategorie:

1. GENUS „Člověk a svět kolem něj,“ cena EKO-KOM a. s.
2. INGENIUM „Svět počítačů a komunikace“
3. FUTURA „Řešení pro budoucnost,“ cena Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
4. SANITAS „Život a zdraví člověka“
5. Mimořádná cena Nadačního fondu Česká hlava a společnosti SAP
6. Zvláštní cena poroty za významný přínos ochraně přírody
7. Ohlédnutí za minulými ročníky laureáty

1. GENUS „Člověk a svět kolem něj“, cena EKO-KOM a.s.

Cena se uděluje za odborné práce a projekty z oborů přírodních věd, zabývajících se prostředím kolem nás, z oblasti chemie, biochemie, biologie, mikrobiologie, geologie, paleontologie a dalších oborů, zkoumajících živou a neživou přírodu, či za technologie nebo techniku zkoumající, zlepšující, nebo chránící životní prostředí.

V letošním roce byla udělena dvě 1. místa, která si rozdělí finanční odměnu 30 000 Kč.

Alena Budinská, Praha
Gymnázium, Praha 7, Nad Štolou 1
Syntéza biologicky aktivních látek s využitím stereoselektivní katalýzy

Problematika chirálních léčiv nadchla Alenu a napsala o ní práci, která získala 1. místo v kategorii Genus. A o co se vlastně jedná? Účinek léčiv závisí z velké části na jejich struktuře, jelikož právě ta určuje způsob a míru působení v našem těle. Důležitou roli zde hraje právě chiralita – vlastnost, díky které se může látka se stejným chemickým složením vyskytovat ve dvou různých formách (isomerech) lišících se pouze svým uspořádáním v prostoru.
„Představme si naše ruce, levou a pravou. Na první pohled jsou obě stejné, nicméně levou rukavici na pravé ruce nosit nemůžeme. Velmi podobně to funguje i s léčivy. Jejich struktura musí být taková, aby přesně zapadla na své místo v lidském organismu a nemohla reagovat jiným způsobem,“ vysvětluje Alena.

Při klasických metodách výroby těchto léčiv vzniká z 10 kilogramů maximálně 5 kilogramů požadované formy, zatímco zbytek tvoří látky, jež často nelze dále využit. To je nejen neekonomické, ale také velmi neekologické. Práce se proto věnuje asymetrické transfer hydrogenaci, což je chemická reakce, která poskytuje daný isomer ve výrazném přebytku, takže oproti původním 5 kilogramům lze získat například až 9 kilogramů.

S vhodnou kombinací několika podmínek, kterými se práce zabývá, je možné urychlit průběh reakce a zvýšit výtěžek požadovaného léčiva. Získané výsledky jsou proto důležité především pro farmaceutický průmysl, jelikož se s jejich využitím dají vyrábět léčiva výrazně levněji, efektivněji a také šetrněji k životnímu prostředí.

Tomáš Jor, Poděbrady
Gymnázium Jiřího z Poděbrad
Přežije rok 2020? Aneb autekologie kriticky ohrožené vřetenušky mokřadní (Zygaena trifolii)

Vřetenuška mokřadní je kriticky ohrožený drobný motýl s typicky výrazným červenočerným zbarvením. Bohužel na území ČR má již jen pár posledních malých populací, které jsou reálně ohroženy vymřením. I přes tento fakt a jeho velkou nápadnost byl tento druh z pohledu ekologie poměrně neznámým a málo popsaným individuem. Proto Tomáš Jor začal s jeho zkoumáním a za svou práci získal společné 1. místo ve své kategorii. Tato studie je o to cennější, že se jedná o první ucelenější primární výzkum řešící základní problematiku ekologie tohoto druhu v rámci jeho přirozeného areálu. V jeho průběhu se podařilo získat dosud neznámé informace obecně platné pro daný druh.

„Vše začalo usilovnou prací v terénu a až poté bylo možné začít nad nimi bádat a rozebírat je od počítače. Jedním z nových poznatků je například zjištění mobility druhu. Jak analýzy ukázaly, tak se jedná o velice sedenterní druh, což znamená, že žije na malém území, na kterém se příliš nepohybuje. Velice zajímavé je i zjištění vazby vřetenušky mokřadní na rostlinné druhy. Právě z tohoto údaje bylo možné velmi dobře sestavit komplikovanou skládačku a stanovit tak biotopové preference vřetenušky,“ popisuje Tomáš svůj výzkum.

Ukázalo se také, že výskyt druhu v rámci lokality je významně ovlivněn jejím zastíněním. K nelehkému určení tohoto faktoru bylo využito unikátní metody využívající 3D modelů lokality s možností projekce stínu s ohledem na denní a roční dobu.

Alarmující výsledky přineslo zkoumání velikosti populace na území PR Mazurovy chalupy (Královéhradecko), která je zároveň poslední populací vřetenušky mokřadní v rámci východních Čech. Tomáš došel k číslu cca 320 jedinců, což je na hmyz velmi malé číslo a takovýto počet je reálně ohrožen vymřením.

„To může být způsobeno jen drobností, jako je například špatně provedená seč, nepříznivé počasí atd. Tyto obecné poznatky byly také rovnou aplikovány při stanovování vhodných ochranářských zásahů majících za úkol zlepšit stav zkoumané populace a zajistit případné rozšíření druhu do okolí nyní obývaného území. Právě i díky této studii a novým poznatkům, které přinesla, bude možné lépe posuzovat budoucí ochranu vřetenušky mokřadní a stanovovat vhodné managementy lokalit, které obývá,“ vysvětluje Tomáš.

Na závěr se snad už jen sluší dodat, že pro výpočty jednotlivých analýz byly využity metody, které se používají ve špičkových výzkumech světového formátu.

2. INGENIUM „Svět počítačů a komunikace“

Cena se uděluje za práce a projekty v oblastech informatiky, matematiky, elektrotechniky a komunikace.
V letošním roce byla udělena dvě 1. místa, která si rozdělí finanční odměnu 30 000 Kč.

Martin Hora, Chlumčany
Gymnázium Plzeň, Mikulášské náměstí
Modelování proudění krve v portálním řečišti jater

Martin Hora se zaměřil na vypracování modelu a numerickou simulaci nestacionárního 1D proudění krve v cévě s poddajnou stěnou. Díky své interdisciplinární práci spojující matematiku s biologií získal společné první místo v kategorii Ingenium „Svět počítačů a komunikace.“

Modelování proudění krve nachází své uplatnění v lékařství. Může být použito k určení potenciálně nebezpečných míst v krevním řečišti, které by mohly v budoucnosti ohrozit zdraví pacienta. Například dojde-li k částečnému ucpání cévy, pak lze pomocí numerického modelování zjistit, nakolik daná překážka omezuje průtok krve. Na základě získaných dat je pak možno zvážit provedení chirurgického zákroku, kterým by se vzniklá situace napravila. Například implantaci bypassového štěpu.

„Obecně v počítačovém modelování platí, že čím je výpočet přesnější, tím je také časově náročnější. Lékaři by samozřejmě potřebovali, co nejpřesnější výsledky, ale kdyby výpočet pro jednoho pacienta trval řádově týdny či měsíce, tak by tento postup nebyl příliš efektivní. Já jsem se ve své práci snažil vylepšit dobu výpočtu. Specializoval jsem se při tom na 1D modelování tenkých cév. Hlavní výhodou 1D modelování oproti 3D modelování je rychlost,“ vysvětluje Martin.

Jednorozměrný výpočet je mnohonásobně rychlejší. Pro modelování širokých cév se ale jednorozměrný přístup příliš nehodí. Nepostihuje například vznik různých vírů, které v těchto cévách pravidelně vznikají, a tak nedosahuje pro široké cévy dostatečné přesnosti. V tenkých cévách je ale situace jiná. Zde takovéto víry zpravidla nevznikají a přesnost 1D modelování se velmi blíží přesnosti 3D modelování.

„Můj vyvinutý program by se tak mohl uplatnit při modelování složitějších cévních řečišť, kde by byl použit k počítání proudění v tenkých cévách, zatímco širší cévy by byly modelovány trojrozměrně. Díky jeho aplikaci by se zkrátila doba výpočtu bez přílišného poklesu přesnosti a zefektivnil by se tak celý proces,“ vidí možné uplatnění Martin.

Vojtěch Boček, Brno
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická

MultiROM - Nástroj pro instalaci více operačních systémů na jedno mobilní zařízení

Společné první místo v kategorii vybojoval unikátní MultiROM Vojtěcha Bočka. Jedná se o šikovnou softwarovou úpravu pro mobilní zařízení (telefony i tablety) s operačním systémem Google Android, která umožňuje instalaci více operačních systémů vedle sebe na jedno zařízení, podobně jako je to možné na PC. Může se jednat o několik různých verzí OS Google Android, ale i úplně jiné systémy - například právě se vyvíjející Ubuntu Touch a další.
„Možnost provozovat více operačních systémů najednou je určená spíše pro pokročilé uživatele, podobně jako na PC. Nicméně je o ni velký zájem – dokazuje to více než 30 000 aktivních instalací k říjnu 2014,“ chlubí se Vojtěch.

Tablety a telefony s platformou Google Android lze na rozdíl od jiných mobilních systémů relativně snadno upravovat. Uživatelé na nich mohou získat přístup k tzv. superuživateli a dále pak upravovat software na zařízení jakýmkoliv způsobem chtějí. Toto společně s faktem, že velká část OS Android má otevřené zdrojové kódy, vedlo ke vzniku obrovské komunity programátorů a nadšenců, kteří tyto zařízení různými způsoby upravují í a vylepšují. Právě pro ně je MultiROM velmi užitečným nástrojem.

MultiROM je unikátní právě svojí jednoduchostí. Používá se snadněji než podobné modifikace tohoto druhu.  „Dále dokáže vedlejší systémy nainstalovat jak do vnitřní paměti zařízení, tak na připojený USB disk,“ dodává Vojtěch.

3. FUTURA „Řešení pro budoucnost“, cena Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy

Cena se uděluje za praktické projekty, zlepšovací návrhy a vynálezy, technologie a inovace, které teoreticky či prakticky posouvají současný stav dopředu nebo obohacují dosavadní úroveň poznání zejména v oblastech fyziky, strojírenství, stavebnictví, průmyslu, či dopravy.

Za 1. místo letos laureát získá odměnu 30 000 Kč.

Jan Rýznar, Olšany
SPŠ a OA Bruntál
Hybridní systémy

Hybridní automobily (kombinace elektro a spalovacího motoru) jsou trendem současnosti. Jsou ale opravdu tak úsporné, jak nás výrobci přesvědčují? Jan Rýznar se zaměřil na toto aktuální téma a vyhrál se svou prací první místo kategorie Futura „Řešení pro budoucnost,“ cenu MŠMT.

Práce však nezůstala jen u teoretické části, ve které detailně popsal jednotlivé druhy těchto systémů.  Na speciálně vyrobeném modelu automobilu Jan podrobil zkouškám systém Plug-in-Hybrid, který považuje za nejvyspělejší z hybridních systémů: „Lze jej využívat například jako čistý elektromobil při dojíždění do práce nebo naopak jako plnohodnotné rodinné auto, se kterým lze jezdit i na dlouhé vzdálenosti. Při správném využívání jednotlivých pohonů se musí tento systém pozitivně projevit v celkové spotřebě paliva,“ vysvětluje Jan.

Část práce věnoval také elektroinstalaci. Do modelu zabudoval profesionální dálkový ovládací systém, se kterým jako modelář má dobré zkušenosti. Závěrem předvedl funkční model a ukázal jeho možnosti v krátké ukázce pohyblivosti modelu a jeho ovládání.

„Do budoucna bych chtěl více prohloubit měření tím, že budu využívat brzdného účinku k simulaci jízdních odporů (jízda do kopce, zvýšená hmotnost). V budoucnu hodlám model osadit řídící jednotkou, která bude automaticky podle jízdní situace volit daný druh pohonu tak, aby bylo dosaženo ještě větší úspory než dosud,“ říká Jan.

4. SANITAS „Život a zdraví člověka“

Cena se uděluje za odborné práce a projekty z oblasti přírodních věd, které se zabývají lidským zdravím, biologickými a chemickými pochody, které přispívají k pochopení funkce lidského organismu, či za práce a projekty z oblasti virologie, mikrobiologie, biomedicíny a příbuzných oborů, jejichž výsledky souvisejí se zdravím člověka.

V letošním roce byla udělena dvě 1. místa, která si rozdělí finanční odměnu 30 000 Kč.

Lucie Studená, Praha
Gymnázium Jana Keplera
Transkripce endogenních retrovirů v lidských tkáních a její změny při nádorových onemocněních

Hledání spojitosti retroelementů typu lidských endogenních retrovirů (HERV) s rakovinou bylo předmětem práce Lucie Studené, za kterou získala společné první místo v kategorii Sanitas. Cílem projektu bylo vyvinout bioinformatický přístup k detekci transkripce endogenních retrovirů v lidských buňkách a porovnat míru transkripce ve zdravé tkáni s rakovinnou.

Endogenní retroviry jsou přirozenou součástí našeho genomu a přenášejí se z generace na generaci. Buňky se ale snaží zbavit jejich vlivu všemožnými způsoby. Proto se soudí, že jejich transkripce (proces, při kterém se dostáváme na půli cesty k výsledným produktům) je za normálních okolností velmi utlumená.

„Moje práce byla především počítačová, věnovala jsem se vzorkům z transkriptomu národových buněk slinivky břišní, žaludku a tlustého střeva. Sekvenační data, která jsem analyzovala, pocházela z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a od spolupracovníků z Tchaj-wanu. Vzorky byly párové (zdravé a nádorové tkáně týchž pacientů), aby je bylo možné úspěšně porovnávat,“ popisuje Lucie.

Zaměřila se na celkový profil transkripce nejenom v párových vzorcích zdravá tkáň-nádor, ale i v různých dalších tkáních lidského těla, protože celková míra transkripce všech rodin endogenních retrovirů přítomných v lidském genomu zatím nebyla popsána. Zároveň se příliš neví, jestli se endogenní retroviry nemohou za určitých podmínek, například při rakovině, probouzet. Z výsledků vyplývá, že transkripce endogenních retrovirů je poměrně silná v normální tkáni, v nádorové ale ještě výrazně víc.

„Míra transkripce i zastoupení rodin se významně liší mezi jednotlivými tkáněmi i pacienty. Nalezla jsem výrazně vyšší míru transkripce HERV v rakovinných buňkách a u některých typů nádorů se mi podařilo identifikovat kandidátní sekvence potenciálně s těmito nádory svázané. Získané poznatky přispěly k lepšímu pochopení průběhu rakoviny a snad by v budoucnu mohly napomoci při diagnostice stádia onemocnění, k tomu ale ještě povede velmi dlouhá cesta,“ dodává Lucie.

Magdalena Šubrtová, Brno
Gymnázium Brno-Řečkovice
Analýza délky telomer metodou TRF

Magdalena se ve své práci, která získala společné první místo kategorie Sanitas, zaměřila na koncové části chromozomů – telomery. Telomery mají ochrannou funkci, avšak s každým buněčným dělením se zkracují, až jsou kriticky krátké a dochází k buněčné smrti.

„Cílem mého výzkumu bylo sledování funkce proteinu AtARM (zkratka At znamená, že se jedná o protein modelové rostliny Arabidopisi thaliana – Huseníček rolní) v souvislosti s udržováním délky telomer pomocí analýzy délky terminálně restrikčních fragmentů (TRF). Výsledkem bylo zjištění, že protein AtARM hraje roli v udržování délky telomer, má tedy kromě dříve spekulované netelomerické funkce, také funkci telomerickou,“ říká Magdalena.
Metoda TRF je jednou z nejčastěji užívaných metod pro měření délky telomer. Je založena na štěpení genomové DNA restrikčními enzymy. Výsledkem štěpení jsou malé fragmenty genomové DNA a delší neštěpené telomery, které posléze můžeme detekovat pomocí radioaktivně značené telomerické sondy. Výsledná značená DNA je pak použita k odhadu průměrné délky telomer. V některých buňkách dochází k prodlužování telomer na jejich původní délku, což zapříčiňuje enzym telomeráza. Telomeráza je přítomná např. u rakovinných buněk a zapříčiňuje rakovinné bujení.

Délka telomer je důležitým faktorem v mnoha buněčných procesech a biologických funkcí od stárnutí až po nádorové bujení. Nedávné studie poukázaly na souvislost mezi zkracováním telomer a vznikem různých genetických mutací a onemocnění (např. dyskeratosis congenita, aplastická anémie, Fanconiho anémie,…). Proto je sledování mechanismů udržování délky telomer důležité pro pochopení patogeneze některých lidských chorob, stejně tak pro zlepšení diagnostických a terapeutických schopností.

5. Mimořádná cena Nadačního fondu Česká hlava a společnosti SAP

Cena se uděluje za práce a projekty z oblasti IT, programování, či za jiná softwarová řešení. Laureáta ceny vybírá Nadační fond Česká hlava a společnost SAP.

Laureát získává odměnu 30 000 Kč.

Lukáš Herudek, Kobeřice
Střední průmyslová škola elektrotechniky a informatiky, Ostrava
Autonomní řídící jednotka pro 3D tiskárnu

Práce Lukáše Herudka, která získala mimořádnou cenu, se zabývá autonomní řídící jednotkou pro 3D tiskárnu 3D modelů bez potřeby připojení k počítači. Jednotkou je možné ovládat připojenou 3D tiskárnu manuálně nebo může jednotka pracovat automaticky. V projektu je řešena komunikace s dnes již poměrně rozšířeným ovládacím modulem domácích 3D tiskáren Sanguinololu.

Tisk trojdimenzionálních modelů bez potřeby počítače je umožněn čtením tiskových instrukcí buďto z paměti FLASH, SD karty nebo SDHC karty. Instrukce ve formátu G-kódu jsou čteny mikrokontrolérem ATmega128A a po zpracování jsou zaslány do modulu Sanguinololu, který dle těchto instrukcí provede přesně dané úkony.

„Autonomní řídící jednotka je však koncipována jako univerzální a podporuje připojení různých typů ovládacích modulů založených na platformě Arduino, jejíž konstrukce je rovněž součástí projektu. Propojení autonomní jednotky s ovládacím modulem je řešeno rozhraním UART, které umožňuje oboustrannou komunikaci vysokou rychlostí současně při vysoké spolehlivosti. Je tak vyloučeno zpracovávání chybných instrukcí vznikajících rušením komunikace během přenášení dat,“ vysvětluje Lukáš.

Výsledkem práce je univerzální řídící jednotka a 3D tiskárna s možností tisku 3D modelů bez nutnosti připojení k počítači. Práce využívá myšlenku autonomního chodu celého systému. Díky univerzálnosti řídící jednotky je po malé úpravě možné ovládat i CNC stroje (vrtačky, frézy, laserové řezačky).
„Řídící jednotka fakticky nahrazuje počítač. Ten tak může být použit na jiném místě. To je výhodné zejména pro domácnosti (kutily) nebo malé firmy. Konkrétně můj případ: tiskárna doma tiskne, zatímco mám notebook ve škole,“ dodává Lukáš.

6. Zvláštní cena poroty za významný přínos ochraně přírody

Práce Daniela Štipla, původně nominovaná v kategorii GENUS, porotu zaujala natolik, že se rozhodla ji udělit zvláštní cenu. Důvodem byl přínos, který tato práce má, a to nejen ochraně přírody, ale i společnosti jako takové.

Laureát získává odměnu 30 000 Kč.

Daniel Štipl, České Budějovice
Gymnázium České Budějovice, Jírovcova 8
Monitorování infekčního tlaku moru včelího plodu kartovou metodou

Práce Daniela Štipla, za kterou získal zvláštní cenu poroty, si vzala za cíl napomoci boji proti moru včelího plodu navržením nové metody pro jednoduché monitorování stavu infekčního tlaku moru včelího plodu v jednotlivých včelstvech s využitím kultivace původce této choroby na testovacích kartách RIDA®COUNT – Paenibacillus larvae. Toto zařízení má odhalit přítomnost původce moru včelího plodu již v počátcích choroby, kdy lze ještě včelstvo zachránit před utracením.

„Vše se otestovalo ve včelařské praxi. Pomocí zařízení se v nakaženém úlu podařilo stanovit přítomnost spor Paenibacillus larvae ještě před vypuknutím klinického stadia choroby. Ve zdravém včelstvu byla stejnou metodou potvrzena nepřítomnost těchto nebezpečných spor,“ vysvětluje Daniel.

Byl tak navržen nový postup v boji proti moru včelího plodu. Lze díky němu odhalit přítomnost původce choroby v jednotlivých včelstvech již v předklinickém stádiu s využitím pěstování spor původce choroby na testovacích kartách RIDA®COUNT – Paenibacillus larvae se zcela nově vyvinutým živným mediem. Díky tomuto zařízení by se dalo v budoucnu předejít pálení nemocných (a s nimi i zdravých) včelstev.

„Práce bude pokračovat testováním a zdokonalováním nového zařízení. Bude navržen a popsán přesný postup pro jeho uživatele s důrazem na jednoduchost práce. Pomocí tohoto testu pak zvládne odhalit původce moru včelího plodu i samotný včelař bez mikrobiologické praxe,“ dodává Daniel.

7. Ohlédnutí za minulými ročníky a laureáty

Jak se daří Českým hlavičkám? Zeptali jsme se vybraných minulých laureátů!

Eliška Zlámalová, cena Futura 2011

„Již druhým rokem studuji na University of Edinburgh biologii. S prací, se kterou jsem vyhrála České hlavičky, jsem v září 2012 soutěžila na mezinárodní soutěži The European Union Contest for Young Scientists. Podařilo se mi vyhrát cenu od Joint Research Centre (European Commission). Během letních prázdnin jsem díky tomu dostala příležitost navštívit Joint Research Centre - The Institute for Reference Materials and Measurements v Belgii na krátkou stáž. Tento semestr jsem mimo běžného studia začala pracovat v laboratoři genetiky a vývoje rostlin, kde se snažím získat cenné pracovní zkušenosti.“

Marek Fišer, cena Ingenium 2009

„Před téměř dvěma lety jsem dokončil Bc. titul na Matematicko-fyzikální fakultě UK obor informatika (programování) a pak jsem přešel na Purdue University (Indiana, USA). Sem na Purdue mě pozval zdejší profesor Dr. Bedřich Beneš (původně z ČR, ČVUT), kterému se líbila má práce a nabídl mi pokračovat na Magistra (tady v USA se tomu říka Master of Science, MS) v oboru počítačová grafika.

Moje diplomová práce bude o procedurálním simulování jabloní se záměrem optimalizovat techniky stříhání větví za cílem zvýšit úrodu. Proces prořezávání se dá v praxi simulovat velice pomalu, protože růst stromu je pomalý. Počítačová simulace by měla tento proces zrychlit.

O posledních letních prázdninách se mi podařilo získat stáž v Googlu. Pracoval jsem v Google Research v hlavní centrále Googlu v Kalifornii po dobu tří měsíců. O mých zkušenostech z Googlu bych mohl povídat celý týden. Zkušenost to byla obrovská.“

Ondřej Žídek, cena Merkur 2012

„Po vítězství v Hlavičkách v říjnu 2012 jsem byl kontaktován společností Vodafone, se kterou jsem po kritice cen za volání (téma mé práce) navázal spolupráci, ta trvá dodnes a dostává se mně díky ní mnoha zkušenostem, za které jsem rád a vážím si jich.

Pracuji na projektu Miss Academia jako manažer sponzoringu a snažím se sbírat takové zkušenosti, které mě dále posunou. Vedle toho jsem redaktorem magazínu BYZMAG, kde se zabývám rozhovory se začínajícími podnikateli a živnostníky. České hlavičky mně otevřely cestu k práci u mobilního operátora, což byl můj sen. Soutěž jako taková je pro mne osobně něčím, na co budu stále vzpomínat jedině v dobrém.“

Jakub Marian, cena Ingenium 2008

„Po úspěchu v Českých hlavičkách jsem nastoupil na MFF UK na bakalářský program Matematika, který jsem před rokem a půl dokončil. Vzhledem k tomu, že možnosti studia a nabídka předmětů v ČR jsou poměrně malé (pokud jde o studium matematiky) a v podstatě nikdo v ČR se výrazněji nezabývá diferenciální geometrií, což je obor, který mě zajímá, jsem se rozhodl odejít do zahraničí. Nyní již rok a půl studuji magisterský program na Berlin Mathematical School a dostávám stipendium od Deutscher Akademischer Austauschdienst.“ 

Hana Sedláčková, cena Genus 2011

„Studuji obor Biochemie na Masarykově univerzitě v Brně. Díky svým studijním a laboratorním výsledkům jsem byla v minulém roce vybrána Fullbrightovou komisí k získání mezinárodního stipendia v programu GE foundation Scholar Leader od společnosti GE. I nadále pracuji v Laboratoři rekombinace a opravy DNA u doc. Mgr. Lumíra Krejčího, Ph.D., kde se věnuji výzkumu helikázy RecQ4, která je spojena s genetickým onemocněním - Rothmund-Thomsonovým syndromem.

V minulém roce můj projekt navázal zahraniční spolupráci s prof. Ianem Hicksonem z Univerzity v Kodani a také s dr. Pavlem Janscakem z Univerzity v Zurychu. V minulém roce jsem také byla prezentovat své výsledky výzkumu na XIII. Setkání mladých chemiků a biochemiků (konference společnosti Sigma-Aldrich), na které jsem obdržela Cenu manželů Coriových - za nejlepší prezentaci v oboru biochemie.“

České hlavičky 2013 excelovaly na soutěži INTEL ISEF

Při slavnostním vyhlášení vítězů prestižní vědecké soutěže pro středoškolské studenty Intel ISEF, které se konalo 18. 5. 2014 v Los Angeles, sklízeli obrovský úspěch laureáti Českých hlaviček. Porota tvořená špičkovými vědci včetně několika držitelů Nobelových cen udělila stříbro třem českým středoškolákům. Výjimečný matematický projekt Aranky Hruškové, monitor životních funkcí velikosti náramkových hodinek Marka Nováka a preparát proti HIV Robina Kryštůfka – ty všechny uspěly v konkurenci 1700 mladých vědeckých talentů ze 70 zemí.

První mlžná komora v ČR

Loňští laureáti Ondřej Zbytek a Ondřej Svoboda se svým týmem středoškolských studentů z Gymnázia Opatov (Praha) zkonstruovali jedinou mlžnou komoru na území České republiky, a to za zlomek její tržní ceny. Mlžná komora je fyzikálněchemické zařízení umožňující sledovat dráhy elektricky nabitých částic.

Jimi sestrojená mlžná komora je primárně určena pro vyučující resp. studenty na gymnáziích, středních odborných a vysokých školách. Především pak těm se zaměřením na přírodní vědy. Sekundárně je určena pro edukaci nejširší veřejnosti v oblastech radioaktivity, radiační ochrany a obecně v oblasti jaderné fyziky.