„Odchyt byl pracný a organizačně náročný, k zajícům ale mimořádně šetrný. Takže po chvilce prožitého strachu se víceméně nerušeně vrátili zpět do přírody,“ uvedl člen mysliveckého sdružení Háj a temelínský místostarosta Josef Váca.

Myslivci v Temelíně nastražili dvanáct sítí celkově o délce 600 metrů. Pět desítek z nich pak udělalo rojnici a rámusem je nahánělo směrem k sítím. Štěkání psů nebo výstřely, které jsou slyšet při běžných lovech, se z Temelína z bezpečnostních důvodů neozývaly. „Všichni myslivci museli projít přes přísná bezpečností opatření. Žádné zbraně nesměly být vneseny do areálu elektrárny. Jediným nástrojem myslivců byly sítě a jejich hlasivky,“ poznamenal Marek Sviták, tiskový mluvčí Jaderné elektrárny Temelín Skupiny ČEZ. I tak se ale padesátka myslivců pohybovala pod dohledem ostrahy elektrárny.

Ještě před třiceti lety se zajíci polní běžně odchytávali v celé zemi a byli vynikajícím exportním artiklem. Dnes je myslivci ochraňují téměř jako své „domácí mazlíčky“.

„Zajíci polní dnes bohužel patří k ohroženým druhům. Zemědělské hospodaření, přemnožení černé zvěře, proměna krajiny, spojená se ztrátou remízků a přirozených úkrytů, je důsledkem dramatického úbytku těchto ještě donedávna běžných zvířat v naší přírodě,“ vysvětlil Váca.

Myslivci v elektrárně „zasahují“ už popáté, poprvé tomu bylo v roce 2006. Celkový počet odchycených zvířat už překročil stovku. Vypuštění zajíců do revíru temelínských myslivců předcházela kontrola zdravotního stavu. „Zajíci jsou ve velmi dobré kondici. V Temelíně rozhodně nijak nestrádají. Naopak, chybí jim zde přirození predátoři, takže se jim uvnitř elektrárny daří opravdu dobře. V nadsázce lze říci, že Temelín v tomto směru pro nás představuje velmi dobrou chovnou stanici,“ řekl Váca. Letos vůbec poprvé myslivci odchycené zajíce značkovali kvůli monitoringu jejich pohybu v krajině. Navíc předpokládají, že se budou jako teritoriální zvířata snažit vrátit zpět do elektrárny.

Do Temelína se zajíci dostali ještě během výstavby. S oplocením areálu elektrárny získali 123 hektarový domov. „Zajíci nám v areálu elektrárny nijak nevadí. Před lety si jich zde všimli někteří naši zaměstnanci, kteří jsou členy temelínského mysliveckého sdružení. Sami přišli s nabídkou jejich odchytu, které jsme rádi vyšli vstříc,“ dodal Sviták.

Myslivecké sdružení Háj má necelou padesátku členů a hospodaří v honitbě o celkové výměře 2841 hektarů. Kromě kachny divoké se drobná zvěř v honitbě již více než deset let neloví. Populaci bažanta obecného i zajíce polního se snaží v honitbě udržet a stavy této zvěře postupně zvyšovat.