Většinu nákladů pokryje dotace ze Státního fondu  životního prostředí. „Naším záměrem je v první etapě pomocí dotace zlikvidovat ekologickou zátěž z této zavážky. Ve druhé části projektu bychom se pak mohli pustit do projektování úprav kanálu tak, aby mohl sloužit nejen k turistickým  účelům,“ uvádí loučovický starosta Jan Kubík. Kanál byl původně 1,6 kilometru dlouhý, 5 metrů široký a 3 metry hluboký, celý byl skládaný z kamene. 

Projekt revitalizace památky, která se svým významem může vzdáleně podobat i Schwarzenberskému kanálu, bude trvat do září příštího roku. Vedle kanálu by v následujících letech měla v režii Jihočeského kraje vzniknout další část Vltavské cyklostezky. Spirův kanál vede vedle současné silnice od Loučovického jezu až ke Spirově elektrárně ve Vyšším Brodě. Dílo vznikalo na přelomu 19. a 20. století. V 70. letech byl ale kanál zavezen odpadem z papíren.

Před rokem 1989 měly Loučovice na Lipensku své specifické postavení, byly hlavním regionálním zaměstnavatelem. Fungovaly zde dvě papírny a velký dřevozpracující závod. Bylo zde zhruba 1000 pracovních míst. Po roce 1989 došlo k privatizaci papíren, následné několikanásobné změně majitelů. Postupně se zde omezoval provoz, až v roce 2010 úplně zanikl.  V krátkém čase přestala fungovat i pila. S odchodem stovek pracovníků zanikly i služby, které souvisí s většími průmyslovými provozy. Dnes jsou bývalé papírny srovnány se zemí a Loučovice čekají na svůj restart v podobě projektů spojených s cestovním ruchem.

„Osud Loučovic je typický pro celé Lipensko. Zánik tisíců pracovník míst, stěhování celých rodin za prací mimo region a mladí po studiích se již nechtějí vracet, protože zde není práce a ve městě je život jednodušší. Od poloviny devadesátých let tady zaniklo přes 4000 pracovních míst, přičemž za posledních 10 let to bylo 1500 pracovních míst.  Když se tohle stane na Ostravsku horníkům, tak jsou stávky, bouří se odborové organizace a vyvolává to potřeby řešení na té nejvyšší vládní úrovni. Vše pod drobnohledem médií. Tady u nás v příhraničí přišlo o práci přes 4000 lidí, celá třetina obyvatel se odsud vystěhovala a nikoho to vlastně nezajímá. Jediné co zde na Lipensku zbývá,  je cestovní ruch a my víme, že dokud v ČR nemáme pořádný zákon o cestovním ruchu jako třeba v Rakousku, nikdo to za region řešit nebude. Všichni se zde snaží co  mohou. Věřím, že například propojení Lipna a Loučovic za účelem větší turistické atraktivity regionu, by přineslo nejenom nová pracovní místa, ale i bývalou prosperitu,“ popsal lipenskou situaci Jiří Mánek, předseda Turistického spolku Lipenska, který se stará o rozvoj turismu na celém Lipensku od Stožce po Rožmberk.