V roce 2019 vyjížděli lipenští záchranáři ke 192 zásahům, ať již se odehrály přímo na vodě nebo na břehu. Velká část z nich se stala během letních prázdnin a bylo to zhruba o 10 procent více, že v roce 2018. Nejčastěji vyjížděli k převráceným plachetnicím a v minulých létech pak k rybářům. „Starší rybář, který vypadne z pramice je náš statisticky nejčastější případ. Jedná se o nejvíce ohroženou skupinu,“ říká Bukáček. Loni se jim podařilo zachránit pět životů, kteří by bez okamžitého, profesionálního a rychlého zásahu nepřežili. Třem lidem již ale pomoc nedokázali. „Letos můžeme celkově čekat větší počet případů,“ uvádí Bukáček. Zatím mají během května a června jen minimum zásahů. „Plachetnic i rybářů je na Lipně podstatně méně. Také jsme měli štěstí, že se nám vyhýbají klasické lipenské bouřky, okamžitá změna počasí se silným větrem a vlnami.“ Ty pak bývají příčinou mnoha nehod a krizových situací. Návštěvníci často nedodržují základní pravidla a dostávají se do problémů.

Záchranáři, kteří svou práci dělají bez nároku na honorář se bojí, že jim na sezónu budou chybět peníze. Koronavirus jim totiž naboural jejich rozpočet. Pobírají sice dotaci z kraje a ministerstva vnitra, ale asi dvě třetiny peněz ze zhruba tří milionového ročního rozpočtu si byli zvyklí vydělat sami vedlejší činností. „Budeme muset hledat další partnery,“ říká Bukáček. Velkou část jejich příjmů tvoří pořádání teambuildingů či školení pro firmy, na ty ale letos firmy nemohli zvát a tak přemýšlí, čím nahradí ušlý zisk.

Peníze potřebují na běžné provozní výdaje, nákup nového vybavení, opravy, údržbu, pojištění. Velkou investicí posledního roku byla výstavba nové loděnice, kterou záchranáři také 10.června slavnostně otevřou. Letos by rádi vybudovali novou čističku odpadních vod.

Služby mají záchranáři náročné. Od 27.června do 1.září slouží v Dolní Vltavici 24 hodin denně, ve třech lidech. Střídá se zde asi 30 lidí. Jedná se dobrovolníky, často aktivní či bývalé vojáky, či policisty, zdravotnické záchranáře nebo lékaře. Se službami pomáhají také studenti. Záchranáři také trénují vlastní mladež, aby je měl kdo nahradit. S rozvojem lipenské infrastruktury, případným nárůstem ubytovacích kapacit a navýšení počtu lůžek je podle Bukáčka nutné vyvolat diskusi nad možností, aby se z části vodních záchranářů stali profesionálové, jako je tomu u horské služby. Půjde pak především o zajištění potřebných služeb v měsících mimo hlavní sezonu. "Úlohou Turistického spolu Lipenska, jehož jsou vodní záchranáři členem, je zvát do regionu turisty a návštěvníky. Turistický ruch a služby na něj navázané, je to poslední co našemu příhraničnímu regionu zbylo k obživě a rozvoji. Máme proto radost, když sem lidé míří na dovolenou, ale zároveň to u vody přináší i obavy o jejich bezpečí. Mnoho lidí je nezodpovědných a ten kdo nad jejich bezpečím bdí jsou právě záchranáři. Koronavirus jim výrazně zkomplikoval život a vyřadil nezbytné příjmy potřebné pro zajištění jejich činnosti. Zvyšuje to riziko ohrožení života našich návštěvníků. Proto musíme hledat cesty jak jim pomoci," řekl předseda Turistického spolku Lipenska Jiří Mánek.