V roce 2017 zahynulo při dopravních nehodách celkově 64 motocyklistů, o 2 více než o rok dříve. Dalších 418 jezdců v jedné stopě bylo zraněno těžce (meziročně o 50 méně) a 2173 lehce (oproti roku 2016 nárůst o 30 případů). Od roku 1993 byl pro motorkáře nejtragičtější rok 2007, kdy jich zemřelo 134, naopak nejpříznivější byl rok 2016 se 62 mrtvými. Od vzniku samostatné České republiky byl průměrný podíl motocyklistů na celkovém počtu obětí dopravních nehod každoročně 8,9 %, loni to bylo výrazně více – 12,7 %. Navíc počínaje rokem 2006 byl tento podíl vždy vyšší než uvedený dlouhodobý průměr. „Je třeba zdůraznit, že smrtelné dopravní nehody již dávno nejsou doménou mladých motocyklistů. V roce 2017 přišlo za řídítky svého stroje o život 37 jezdců ve věku nad 35 let, tedy 58 % z celkového počtu 64 mrtvých motorkářů,“ upozorňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Motocyklisté byli účastníky celkově 2919 dopravních nehod. Při nich zahynulo 66 osob. Sami jezdci v jedné stopě zavinili 1684 nehod, jejich následkem zemřelo 40 lidí. Nejvíce obětí měli na svědomí jezdci sedlající stroje o objemu válců 460 - 850 cm3 (19), následují motorkáři na strojích o objemu 860 - 1250 cm3 (12 mrtvých), s velkým odstupem pak jezdci na strojích o objemu do 100 cm3 (5 obětí), po dvou mrtvých bylo vinou těch, kdo jeli na motocyklech o objemu 101 - 450 a nad 1250 cm3. „Z údajů zveřejněných OECD vyplývá, že ve srovnání s cestujícími v autobusech je pravděpodobnost jejich úmrtí při nehodě 272x vyšší. Oproti pasažérům v osobních automobilech umírá 24x více motocyklistů, 2,4x více ve srovnání s cyklisty a dvojnásobek v porovnání s chodci. To, že nehody jsou pro motocyklisty velmi nebezpečné, potvrzuje i zjištění, že loni byla v České republice pravděpodobnost úmrtí motorkáře při kolizi 4,6x vyšší než při průměrné nehodě,“ upřesňuje Roman Budský.

Nejčastěji loni umírali motocyklisté na Ústecku, kde jich přišlo o život osm. Následují kraje Středočeský, Jihočeský a Jihomoravský (po sedmi obětech) a Liberecko společně se Zlínskem (po šesti usmrcených). Naopak nejméně obětí z jejich řad bylo v Praze, na Královéhradecku, Pardubicku a Vysočině (shodně po dvou mrtvých).