Náklady spojené s dopravní nehodovostí jsou enormní.
Celosvětově se jedná o více než 500 miliard dolarů, v Evropské unii o 250 miliard eur. V České republice činily v r. 2013 celkové škody zhruba 52,8 miliardy korun, v roce 2014 byly ještě o cca 1,66 miliardy vyšší.
„Škody způsobené nehodovostí přesahují 1,3 % HDP. Produkt jednoho pracovního týdne tak Česká republika obětuje reparaci škod způsobených dopravními nehodami,“ upřesňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. V uvedených částkách jsou započteny nejen tzv. přímé náklady (hmotné škody, léčebné náklady, činnost Integrovaného záchranného systému apod.), ale též náklady nepřímé (ztráty na produkci, sociální výdaje, náhrady škod stanovené soudy).
A právě ty mohou dosahovat enormní výše. Např. u nehody s usmrcením přesahují 90 % z celkové škody, u nehod s těžkým zraněním pak 50 % a u nehod s lehkým zraněním mohou být vyšší než 20 %.
Následkem dopravních nehod jsou nejen škody na těle a majetku
Řada osob, které byly účastníkem dopravní nehody, si odnáší nemalé psychické problémy. Přitom nezáleží, nakolik bylo jejich zranění vážné, ale spíše na jejich subjektivním prožitku. „Za nejvážnější je považována posttraumatická stresová porucha. Postižený opakovaně prožívá událost v myšlenkách, snech a fantaziích. Snaží se vyhýbat místům a situacím, ve kterých k události došlo. Poruchou může trpět přímý účastník nehody, ale také jeho blízcí a přátelé,“ vysvětluje Budský. Není vyloučeno ani postižení pouhých svědků tragické události. Porucha se projevuje poruchami spánku, soustředění či úlekovými reakcemi. Mohou se objevit deprese či různé závislosti. Postižení bývá poměrně časté, do tří měsíců po nehodě jím trpí až 25 % a po dobu šesti měsíců 18 % dotčených osob.
Škody jsou však i na socioekonomické úrovni
Podle dánských výzkumníků ještě šest let po traumatizující nehodě je míra nezaměstnanosti postižených mužů vyšší o 10 %. Ve stejné výši se naopak snižuje míra jejich příjmů. Velmi silně jsou zasaženy rodiny usmrcených při nehodách. Evropská federace obětí dopravních nehod uvádí, že 90 procentům takových rodin se výrazně sníží kvalita života a životní standard. Mnozí z nich dlouhodobě trpí psychickými poruchami, jako jsou např. záchvaty úzkosti (46 %) či nutkání spáchat sebevraždu (37 %). Až 60 % příbuzných usmrcených a 80 % trvale postižených následkem nehody udává, že pokud následně změnili zaměstnání, byli k tomu donuceni životními okolnostmi. Poruchami v mezilidských vztazích, sexuálními problémy a problémy v intimním životě trpí na 70 % pozůstalých, 40 % rodinných příslušníků postižených nehodou a polovina vlastních obětí.
I řidiči, kteří způsobí závažnou dopravní nehodu, mívají nemalé psychické problémy. Trpí stresem a pocity viny, což nejednou vyústí v pracovní neschopnost. Vyslovené sankce či dokonce případné uvěznění dlouhodobě mívají neblahý dopad nejen na ně, ale i na jejich blízké.
Dopravní nehodou to pro mnohé nekončí, ale naopak začíná…
Dění na silnicích věrně kopíruje kvalitu mezilidských vztahů. Bohužel však na silnicích se hraje o život a zdraví. Jedno chybné rozhodnutí může znamenat tragédii nejen pro účastníky nehody, ale též pro mnoho jejich blízkých, přátel, kolegů z práce. „V konečném důsledku zaplatíme všichni. Za volant či řídítka by tak měl každý usedat s náležitou pokorou a respektem k životu a zdraví svému i ostatních. Jsou okamžiky, které se zpět vzít nedají,“ uzavírá Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
