Domácí i zahraniční účastníky konference nejprve přivítal předseda ÚOHS Petr Rafaj, po němž převzal mikrofon místopředseda ÚOHS Petr Solský, aby seznámil přítomné s činností Úřadu na poli veřejné podpory za poslední rok. Připomněl zejména úspěšné vyjednávání s Evropskou komisí o podporách pro Českou poštu, na kombinovanou dopravu, školní stravování či periodické publikace o české kinematografii. Místopředseda dále hovořil o tom, že počet notifikací, prenotifikací a oznámení dle blokové výjimky GBER se ustálil každoročně přibližně na čísle 130. Úřad v souvislosti s agendou spojenou s registrem podpor de minimis eviduje každoroční registraci přibližně 300 nových poskytovatelů, současně o jejich pochybeních při zápisu je vedena zhruba 60-70 řízení ročně. Z nadcházející agendy, na níž se bude ÚOHS podílet, uvedl Petr Solský konzultace k prodloužení platnosti některých nařízení a pokynů do roku 2022, tzv. fitness check předpisů k veřejné podpoře nebo přípravu plnění základní podmínky veřejné podpory na programové období 2021-2027 (ve spolupráci s MMR).

Další příspěvky úvodní části byly zaměřeny na veřejnou podporu pro vysokorychlostní internetové sítě. Z pohledu Evropské komise přiblížil tuto problematiku Pietro Pantalissi z Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž, po němž shrnul situaci v České republice náměstek ministra průmyslu a obchodu Marian Piecha. Ministerstvo podle jeho slov směřuje podporu zejména na výstavbu infrastruktury v tzv. bílých místech (tedy v lokalitách bez pokrytí sítěmi), dále na podporu poptávky, zvyšování prostupnosti sítí a v neposlední řadě na vytvoření digitálních map infrastruktury v jednotlivých krajích. Velvyslanec Jaroslav Zajíček ze Stálého zastoupení ČR při EU v Bruselu shrnul roli Stálého zastoupení při vyjednávání o veřejných podporách a upozornil na mimořádný význam současného období po volbách do Evropského parlamentu.

Následně se vedoucí oddělení veřejné podpory ÚOHS Libuše Bílá věnovala proběhlým a připravovaným revizím a změnám legislativy, zejména pak návrhu EK na prodloužení platnosti řady předpisů o dva roky, tj. do roku 2022.

Odpolední blok zahájila Iva Příkopová z ÚOHS přednáškou vysvětlující pojmy ekonomická a neekonomická činnost. Její kolegyně Jana Staroňová následně přehledně shrnula obecné i specifické povinnosti poskytovatelů veřejné podpory. Martin Fott z Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise se poté rozsáhle věnoval podporám zaměřeným na nízkoemisní mobilitu, pravidlům podpory na vědu, výzkum a inovace a v neposlední řadě též tzv. významným projektům společného evropského zájmu IPCEI. Gabriela Kinclová z ÚOHS ve svém příspěvku o veřejné podpoře v odvětví dopravy přiblížila dva projekty podpory pro budování a provoz parkovišť typu Park&Ride, za nimiž stálo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a hlavní město Praha.

Poslední body středečního programu konference obstarala přednáška o veřejné podpoře v zemědělství, která zazněla z úst Martiny Břešťovské z Ministerstva zemědělství ČR, a shrnutí nejvýznamnějších rozhodnutí Evropské komise a judikatury Soudního dvora EU ve věcech veřejné podpory v podání Michaela Kincla z Nejvyššího soudu ČR.

Druhý den konference se nesl ve znamení malých a středních podniků

Společná odborná konference Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky pokračovala druhým dnem, jenž byl věnován problematice malých a středních podniků.

Program zahájila Graça da Costa z Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise, která hovořila o tom, jakým způsobem se pro účely veřejné podpory vymezují malé a střední podniky. Při určování velikosti podniku je třeba zohlednit nejen počet zaměstnanců a výši obratu, resp. výši roční rozvahy, ale je třeba posoudit také vztahy a vazby s jinými podniky. V této souvislosti přednášející upozornila na rozsudky Tribunálu z roku 2016 ve věcech Crosfield Italia Srl a K Chimica Srl.

Praktické zkušenosti s ověřováním velikosti podniku poté účastníkům konference zprostředkovala Lucia Jenčová z Ministerstva hospodárstva Slovenské republiky, Renáta Mičická z Auditního orgánu Ministerstva financí ČR a Bohumil Šmucr z Ministerstva průmyslu a obchodu. Posledně jmenovaný upozornil na komplikovanost a nejednoznačnost definice malých a středních podniků a skutečnost, že se v úplnosti nenachází v sekundárním právu, nýbrž jen v předpisech nižší právní síly či dokonce soft-law.

MPO provádí systémovou kontrolu statusu MSP od 1. 1. 2018 v rámci projektového cyklu, a to spolu s kontrolou formálních náležitostí a přijatelnosti projektu; vzorek rizikových projektů je ověřován znovu před vydáním rozhodnutí o přidělení dotace. Martin Piecha, náměstek ministra průmyslu a obchodu, na konferenci oznámil přesun provádění kontroly statusu MSP výhradně před vydáním rozhodnutí o přidělení dotace, přičemž kontrole budou podrobeny všechny projekty. Změna je plánována od září 2019 a jejím cílem je ušetření kapacity na projekty, které projdou hodnocením. Proces kontroly statusu MSP spočívá v kontrole prohlášení předkládaného žadatelem podle informací ve veřejných registrech, kontroluje se struktura (uvedení spojených podniků, partnerů) i prahové hodnoty. Stěžejním zdrojem je Obchodní rejstřík a sbírka listin, ARES, ARACHNE a Registr živnostenského podnikání. Problematické oblasti Piecha spatřuje ve spolehlivosti zdrojů informací, spolehlivosti provedené kontroly a její vysoké časové náročnosti. Doporučuje proto zjednodušení samotné definice MSP zejména v oblasti vazeb přes fyzické osoby, zrušení započítávání partnerských vazeb, omezení úrovně vazeb například maximálně do třetí úrovně, v extrémním případě hodnocení samostatného IČ, případně navýšení limitu počtu zaměstnanců (small midcaps) a zajištění dostupnosti údajů nutných ke kontrole na úrovni EU.

O v podstatě identických problémech při aplikaci definice MSP spočívajících v administrativně náročném procesu kontroly statusu MSP a nejednotných údajích v rámci dostupných registrů a databází dále hovořili Balázs Greinstetter z maďarského ministerstva financí, Patrycja Brudnicka z polského ministerstva podnikání a technologií a Lucia Jenčová ze slovenského ministerstva hospodářství.

Definice MSP je nejasná a komplikovaná, zaznělo na závěr konference o veřejné podpoře

Program posledního dne společné konference Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Ministerstva průmyslu a obchodu na téma veřejné podpory a malých a středních podniků byl vyhrazen diskuzím v rámci workshopů a kulatých stolů.

Na těchto interaktivních debatách, které do dění aktivně zapojily většinu účastníků konference, se hovořilo zejména o možných změnách stávající nejasné definice malých a středních podniků, dále o ujasnění postupů pro zjišťování propojení podniků přes fyzické osoby a o přístupu k údajům, jež mohou být pro zjišťování těchto vazeb přínosné.

V závěrečném shrnutí seminářů, v jejichž rámci se posuzovaly konkrétní případy, uvedl Bohumil Šmucr z Ministerstva průmyslu a obchodu, že většina diskutujících vyjádřila pochybnosti o relevantnosti počtu zaměstnanců pro zjištění skutečné ekonomické síly podniku a přikláněla by se pouze k zohledňování ukazatelů, jako jsou obrat a aktiva podniku. Za problematické označil také přístup k vazbám mezi podniky ve skupině, kdy se pro účely definice MSP nijak nezohledňuje směr kontroly.

Od dalších účastníků konference zazněla kritika nejasnosti definice malých a středních podniků, která způsobuje neúměrnou administrativní zátěž jak pro poskytovatele, tak pro příjemce podpory. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Marian Piecha na závěr řekl, že důraz by se měl klást na to, aby prostředky ze strukturálních fondů šly správným směrem, tedy k malým a středním podnikům a hovořit by se tedy mělo nejprve o efektech a rizicích této podpory a až ve druhém sledu o nastaveních.

Libuše Bílá z ÚOHS doplnila jeho slova tím, že správným krokem mohou být dotazníky pro žadatele o veřejnou podporu, které budou návodné a příjemcům pomohou se zorientovat v požadavcích, které musí prokázat.