Předseda Úřadu v této věci vydal v lednu 2017 pravomocné rozhodnutí, jímž potvrdil, že uzavřením uvedené dohody došlo k porušení zákona o veřejných zakázkách, neboť se jednalo o privativní novaci (nahrazení smluvního závazku závazkem novým) nájemní smlouvy. Městská část Praha 10 touto dohodou změnila původní nájemní závazkový vztah a uzavřela úplatnou smlouvu na úhradu nákladů vzniklých společnosti KLANG v souvislosti s provedením stavebních prací na objektu Kina Vzlet. Tímto postupem de facto uzavřela smlouvu na veřejnou zakázku, jejímž předmětem bylo provedení stavebních prací, aniž by provedla jakékoliv zadávací řízení dle zákona o veřejných zakázkách.

Krajský soud nyní konstatoval, že „byť se uzavření dohody o narovnání žalobci jevilo v danou chvíli jako jediné možné a rozumné, jak žalobce také uvádí, nic to nemění na tom, že do situace, v níž byla dohoda o narovnání uzavírána, se žalobce dostal sám v důsledku svého předchozího postupu; vytvořil-li žalobce stav, jenž jej donutil k platbě za stavební práce bez zadávacího řízení, pak nejde o žádný liberační důvod z porušení ZVZ a z odpovědnosti za spáchání správního deliktu porušením ZVZ.“

„Umořování nákladů rekonstrukce v platbách nájemného za shora shrnutého skutkového stavu vskutku nepředstavuje nic jiného, než postupné splácení ceny stavebních prací pronajímatelem nájemci“.

Úřad tedy s odkazem na judikaturu vyzývá veřejné zadavatele v souvislosti s nájemními smlouvami ke značné opatrnosti a uvážlivosti. Pokud nájemní smlouva stanovuje nájemci povinnost plnit a pronajímateli, který má postavení zadavatele, povinnost za toto plnění poskytnout úplatu či např. slevu na nájemném, může se jednat de facto o situaci, kterou je nutno řešit v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.