V souladu s pořekadlem o psovi, pro kterého se vždy najde příznačná hůl, se autor pustil do Úřadu a obvinil jej mimo jiné z toho, že pracuje na objednávku Škody Transportation a slouží jako nástroj k zastrašování Českých drah, aby si propříště rozmyslely nakupovat od někoho jiného než právě od výše zmíněné společnosti.

ÚOHS bude vždy chránit řádnou soutěž, která má sloužit k tomu, aby v jasném a transparentním řízení s maximem nabídek byl vybrán dodavatel s ekonomicky nejvhodnější nabídkou, poněvadž se za plnění vynakládají veřejné prostředky nás všech. Je lhostejno, jak silný hráč stojí na jakékoli z nesvářených stran. Je jedno, zda jde o České dráhy, Škodu Transportation, Siemens či jiné subjekty. ÚOHS rozhoduje dle zákona tak, aby za veřejné prostředky byl vybrán dodavatel ve férové a transparentní soutěži.

Úřad vede s Českými drahami celou řadu správních řízení, neboť jsou významným soutěžitelem i zadavatelem. V některých případech rozhodne v jejich prospěch, v některých naopak, vždy však pouze na základě zákona a nezávisle. V současné době například posuzuje ÚOHS postup Českých drah, které chtějí vynaložit přes 8 miliard Kč z veřejných prostředků za nákup vlaků. Zahraniční dodavatel přitom upozorňuje, že na trhu zřejmě existuje jen jediný subjekt, který dle nastavených podmínek může podmínky soutěže splnit. Je jím Škoda vagonka, která náleží do skupiny ŠKODA Transportation. Tato společnost přitom zvítězila i v dalších soutěžích Českých drah, v nichž byla jediným uchazečem. Proto ÚOHS pro zajištění účelu řízení vydal předběžné opatření a zakázal Českým drahám uzavřít smlouvu v takové soutěži, neboť z pohledu ÚOHS je stěžejní prošetření, zda vůbec šlo o férovou a transparentní soutěž, zda náhodou není napsána na míru pouze jednomu dodavateli.

Každý občan ví, že ekonomicky výhodnější produkt vybere, když má možnost si vybírat z vícero výrobků na trhu od různých dodavatelů či výrobců. ÚOHS v této věci Českým drahám vytkl, že uzpůsobil poptávku a nákup těchto vlakových souprav tak, aby v podstatě vyloučil soutěž o poptávané plnění, jelikož nákup netrakčních jednotek pro dálkovou přepravu poptával v tom nejvíce veřejnosti skrytém režimu. Pokuta ve výši 25 milionů Kč byla přiměřená závažnosti neférového jednání a intenzitě porušení zákona, neboť zadavatel svým jednáním znemožnil, aby své produkty mohli nabídnout i jiní dodavatelé, kteří by např. mohli zadavateli nabídnout výhodnější plnění.

A čemu že vlastně tleská pan šéfredaktor v tomto článku? Tleská závěru soudu, jenž uzavřel, že správný je nejméně transparentní postup Českých drah, kdy byly peníze daňových poplatníků dány jednomu dodavateli bez jakékoli soutěže. Jiní dodavatelé by přitom mohli být schopni vlaky dodat, a to za ekonomicky výhodnějších podmínek. Za zdůraznění stojí skutečnost, že zejména rozsudek Krajského soudu v Brně v tomto daném případě de facto předurčil osud daného správního řízení, a to vzhledem k razantním závěrům, které zde byly obsaženy, oproti ostatním „standardním“ rozsudkům, jež takto striktní závěry neobsahují. ÚOHS s takovým názorem soudu nesouhlasí, ale musel jej respektovat.

Rozhodnutí ve věci Railjetů vede Istvána Léka k iracionálním úvahám o tom, zda je ještě Česká republika demokratickým právním státem a jakému účelu Úřad slouží. Přitom článek, v němž se objevují i četné osobní invektivy, vybízí především k zamyšlení, jakému účelu slouží některá média. Nepravdy, které byly obsaženy v komentáři, zřejmě směřují k jinému cíli, a to k vytvoření nátlaku na nezávislé rozhodování ÚOHS, který řádně chrání férovou soutěž v České republice. Výsledkem je totiž jasná přidaná hodnota pro všechny občany, kteří pak výsledky veřejných zakázek Českých drah užívají.

Úřad se nicméně podobných útoků nezalekne a bude i nadále rozhodovat pouze dle zákona, nezávisle a ve prospěch všech občanů.