Úřad uložil společnosti SMS finance, a.s., vymazat osobní údaje fyzických osob, k jejichž zpracování nedoložila právní titul podle čl. 6 obecného nařízení. Jednalo se zejména o osobní údaje získané prostřednictvím vázané zástupkyně této společnosti (spolupracovnice poskytující a propagující služby jménem společnosti), která oslovila potenciálního klienta na základě dat, k jejichž získání nebyla společnost schopna doložit řádný právní titul (vázaná zástupkyně se v telefonním rozhovoru se subjektem údajů představila jménem společnosti).
Společnost SMS finance, a.s., se následně obrátila na Městský soud v Praze. Ve správní žalobě proti rozhodnutí Úřadu společnost uvedla, že se neztotožňuje s právním posouzením Úřadu ve vztahu k tomu, že se v rámci zpracování osobních údajů prováděného jejími vázanými zástupci nachází v postavení správce. Společnost postavila svoji obhajobu na argumentu, že za nesprávně zpracovávané osobní údaje neodpovídá ona, nýbrž její spolupracovníci jako vázaní zástupci, kteří jsou samostatnými podnikatelskými subjekty. Městský soud v Praze se však s tímto názorem neztotožnil a správní žalobu společnosti zamítl.
NSS se ztotožnil s posouzením Městského soudu v Praze, že Úřad v daném případě oprávněně považoval společnost SMS finance, a.s., za správce osobních údajů, když uvedl, že: „[…] vázaný zástupce oslovuje potenciálního klienta za účelem nabídnutí služeb zastoupeného, neboť právě v tom zprostředkování dle § 2 písm. e) zákona o distribuci pojištění tkví. Ani kasačnímu soudu není nadto zřejmé, z jakého důvodu by měly být zprostředkovatelské služby nabízeny ‚jen‘ jako takové (samy o sobě). Aby totiž mohl kdokoli nabízet své vlastní, zprostředkovatelské služby, musí k tomu mít ‚co zprostředkovávat‘". Jak dále uvedl NSS, vázaná zástupkyně společnosti „[…] v rámci své činnosti zprostředkovávala služby stěžovatele, v rámci čehož docházelo i ke shromažďování osobních údajů potenciálních klientů, které shromažďovala a zpracovávala právě za účelem určeným stěžovatelem.“
„NSS tedy uzavřel, že Úřad a Městský soud v Praze dospěly ke správnému závěru, že stěžovatel byl v pozici správce údajů s důsledky z toho plynoucími“, vysvětlil Jiří Kaucký.
Anonymizované rozhodnutí je k dispozici na stránkách NSS.
V této souvislosti je vhodné připomenout, že oblast vztahů správců a zpracovatelů, včetně popisu jejich rolí a povinností, shrnul Úřad v Základní příručce k ochraně údajů. Více informací k této problematice lze nalézt také ve Stanovisku č. 1/2010 k pojmům „správce“ a „zpracovatel“ mezinárodní Pracovní skupiny WP29, která vykládala evropskou směrnici předcházející obecnému nařízení (nyní tento úkol převzal Evropský sbor pro ochranu osobních údajů).
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
