ÚSTR: Slovník disidentů. Přední osobnosti opozičních hnutí v komunistických zemích v letech 1956–1989

24.01.2019 19:50 | Zprávy

Třicáté výročí pádu komunistické diktatury připomíná Ústav pro studium totalitních režimů mimo jiné vydáním obsáhlé publikace Slovník disidentů. Přední osobnosti opozičních hnutí v komunistických zemích v letech 1956–1989.

ÚSTR: Slovník disidentů. Přední osobnosti opozičních hnutí v komunistických zemích v letech 1956–1989
Foto: ustrcr.cz
Popisek: Ústav pro studium totalitních režimů ČR

Kniha je prvním zahraničním překladem původně polského vydání a přehledným souhrnem jak biografických dat významných představitelů a představitelek disentu v komunistických režimech střední a východní Evropy, tak důležitých dějinných okolností a událostí v tomto prostoru. První díl slovníku vychází právě v těchto dnech a ÚSTR jej oficiálně představí 29. ledna.

„Na první pohled se může jevit, že Slovník nebude útěšnou četbou – vždyť popisuje zejména dějiny represí. Dějiny disentu jsou však především dějinami odvahy, touhy po svobodě, urputného trvání na mravních zásadách, na pravdě a slušnosti, na vzájemné toleranci. A někdy také vydávají svědectví o selhání konkrétních lidí, kteří neunesli nesnesitelný represivní tlak,“ říká k obsahu publikace ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra. „Disidenti nejsou světci, ale svědci toho, že bez obětí a odvahy trvat na duchovních a mravních hodnotách i přes ztrátu pohodlí a mnohdy i osobní svobody nelze obecné svobody dosáhnout. Na to bychom neměli nikdy zapomínat. I za to jim patří naše poděkování,“ dodává Hazdra.

Dvoudílná publikace má více než 1500 tiskových stran a popisuje disidentská hnutí v celkem 21 zemích někdejšího „socialistického tábora“. Slovník určený laické i odborné veřejnosti je cenný zpracovanými přehledy událostí v daných zemích, medailony významných opozičních osobností i úvodními studiemi, které jednotlivé informace a události uvádějí do kontextu národního i mezinárodního. Publikaci připravovaly stovky lidí v desítkách národních redakcí více než 11 let.  Programovou radu české redakce tvořili Petr Pospíchal a Petruška Šustrová. Ta je také překladatelkou obou dílů, jež po dohodě národních programových rad vyšly původně v polštině.

V lednu 2019 ÚSTR vydává první díl věnovaný 13 evropským zemím východního bloku: Albánii, Bulharsku, bývalému Československu (Česku a Slovensku), bývalé Jugoslávii (Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Makedonii, Slovinsku, Srbsku a Černé Hoře), Maďarsku, Německu (NDR), Polsku a Rumunsku. V září 2019 plánujeme vydání druhého dílu věnujícího se 11 zemím bývalého Sovětského Svazu: Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Estonsku, Gruzii, krymským Tatarům, Litvě, Lotyšsku, Moldavsku, Rusku a Ukrajině.

Kromě tištěného vydání je slovník přístupný také prostřednictvím webu ZDE.

Publikaci představí koordinátoři českého vydání Petruška Šustrová a Petr Pospíchal spolu s novinářem Janem Urbanem v úterý 29. ledna 2019.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Adéla Šípová byl položen dotaz

předseda

Dobrý den, co vím, tak Vy jste Hřiba za předsedu nechtěla. Je nějaká možnost, jak ho můžete ve straně odvolat? Nemyslíte, že ji svými skandály, ale i neschopností řešit problémy s dopravou v Praze jen poškozuje? A nemyslíte, že to, že už není předsedou Bartoš může mít pro stranu fatální důsledky? On...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Armáda ČR: Do Vyškova nastoupili první rekruti roku 2025

22:08 Armáda ČR: Do Vyškova nastoupili první rekruti roku 2025

První letošní kurz základní přípravy odstartoval ve Vyškově. Zhruba šestitýdenní úvodní vojenská pří…