Jedná se o areál, ve kterém sídlí několik firem. Žena pořídila o svém majetku závěť, sepsanou v notářské kanceláři, a odkázala ho dvěma osobám. První dědička však dědictví ve stanovené lhůtě odmítla. Nebylo prokázáno, že by tato dědička po smrti zůstavitelky s jejím majetkem nakládala s úmyslem dědictví přijmout, ani že by si jinak jako dědička počínala. Vzhledem k tomu, že odmítnuté dědictví nemůže být zahrnuto do dědictví druhé dědičky, připadá tento uvolněný podíl zákonným dědicům, kteří však v tomto případě nebyli zjištěni, a tak připadl státu.

ÚZSVM majetek nejprve nabídne ostatním státním institucím, v případě jejich nezájmu bude nabízen veřejnosti.

Odúmrť je v právním řádu České republiky obecně definována v občanském zákoníku takto: dědictví, které nenabude žádný dědic, připadne státu. Příslušnost ÚZSVM hospodařit s takto nabytým majetkem vyplývá ze zákona o majetku státu.