Nařčení uvedená v tiskové zprávě města Klimkovice považujeme za mimořádně neférová.

Předně je třeba říct, že ÚZSVM byl s obcí v kontaktu a snažil se jí všemožně vyjít vstříc. Proto například došlo po komplexním zvážení situace v dané lokalitě, s ohledem na účel využití pozemku, k rozdělení původního velkého pozemku na tři menší. Jeden z těchto pozemků, kde se nyní nachází pomník V.A.Staška, ÚZSVM zdarma převedl na obec, přestože zákon o majetku státu výrazně preferuje vypisovat výběrové řízení. Druhý pozemek, který je situován kolem objektu myslivecké chaty, a na kterém se nachází mj. venkovní posezení patřící k restauraci, byl vstřícně prodán přímo tehdejšímu Mysliveckému sdružení Rakovec-Klimkovice, opět přes to, že zákon preferuje vypsání výběrového řízení.

Až na zbylý pozemek vypsal transparentní výběrové řízení, do kterého se může přihlásit každý, včetně města samotného. Rozhodnutí města neúčastnit se a dát přednost ve svých investicích jiným prioritám je jeho plným právem. Nicméně ÚZSVM musí postupovat podle platné právní úpravy, jinak by se sám vystavil postihům od kontrolních orgánů, a to včetně případného trestního postihu konkrétního zaměstnance pro rozpor s péčí řádného hospodáře.

Další zavádějící informace je v tom, že si prý má město pozemek koupit podruhé. V roce 1984 pozemek koupil „Československý stát – Městský národní výbor Klimkovice“, národní výbor pak pozemek odevzdal Mysliveckému sdružení Slezan Klimkovice, od kterého se dostal na bývalý Okresní úřad.

Konečně obava, že by na místě laviček vznikl komerční objekt, je lichá v tom, že využití pozemků může každá obec ovlivnit svým územním plánem.