„V tuzemských sporech zastupujeme organizační složky státu i obce výhradně vlastními zaměstnanci. Obcím můžeme v současnosti zdarma pomáhat ve sporech, v nichž je proti obci uplatněn nárok na určení vlastnického práva k nemovitosti nebo jejímu příslušenství, které obec nabyla od státu, nebo nárok na vyklizení této nemovitosti. “ řekla generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.

„Jsem velmi ráda, že stát nabízí obcím pomoc při řešení majetkových soudních sporů. Naše obec tuto možnost velmi ráda využila. Soudní spor trvá již velmi dlouhou dobu a naše obec tím ušetřila značné prostředky, které by jinak zaplatila advokátním kancelářím,“ uvedla starostka obce Libotenice Ladislava Rejšková.

Zastupování organizačních složek státu v majetkoprávních sporech před soudy, rozhodčími orgány, správními úřady a jinými orgány patří mezi hlavní činnosti ÚZSVM.  Tuto právní pomoc poskytuje ÚZSVM zdarma také v zákonem vymezených případech obcím, ačkoliv nejsou organizační složkou státu. Konkrétně je může zastupovat v soudních řízeních, ve kterých je proti nim uplatněn nárok na určení vlastnického práva k nemovitostem, které obec získala od státu, případně v řízeních na vyklizení těchto nemovitostí. Obce tak díky této pomoci mohou účinněji hájit své zájmy v komplikovaných soudních sporech bez vynakládání vysokých částek ze svých rozpočtů na drahé externí právní kanceláře.

Právní zástupci ÚZSVM v Ústí nad Labem zastupují na základě uzavřených dohod obce Libotenice a Doksany na Litoměřicku v dlouholetém právním sporu o určení vlastnictví pozemků. Původním žalobcem byl Johann Aehrenthal, potomek českého šlechtického rodu, který se domáhal určení vlastnictví k parcelám nacházejícím se v katastrálních územích těchto obcí z důvodu, že jeho otec, též Johann Aehrenthal, narozený roku 1905, byl ke dni své smrti vlastníkem těchto nemovitostí. Po smrti Johanna Aehrenthala mladšího je žalobkyní jeho manželka. Žaloby byly podány již v roce 2004, ovšem od roku 2007 do října loňského roku bylo řízení přerušeno. Díky podnětům, které ÚZSVM podal v průběhu roku 2018, mohl soud pokračovat v řízení. Letos v březnu Okresní soud v Litoměřicích návrhy žalující strany v obou případech zamítl.

Řízení byla následně rozdělena určení vlastnictví a na vyklizení dotyčných pozemků. Celkem se tedy v současnosti jedná o čtyři kauzy. Proti zamítavým rozsudkům o určení vlastnictví podala žalobkyně odvolání. Ovšem na konci letošního května bez bližšího odůvodnění obě žaloby stáhla zpět, s čímž však nebyl vysloven souhlas. Nyní je na Krajském soudu v Ústí nad Labem, zda a kdy řízení zastaví, nebo o odvolání žalobkyně sám rozhodne.

Okresní soud svá rozhodnutí podepřel tím, že nároku žalobkyně nelze vyhovět, neboť by došlo k obcházení restitučních předpisů, což vyplývá z dlouholeté rozhodovací praxe jak Nejvyššího, tak i Ústavního soudu. Původní žalobce Johann Aehrenthal již v roce 1992 podal k tehdejšímu Okresnímu úřadu Litoměřice návrh na vydání pozemků. Ovšem tento úřad jeho restituční nárok zamítl, neboť nemovitosti byly konfiskovány již v roce 1945 a žadatel nebyl oprávněnou osobou podle restitučních předpisů. Stížnost proti tomuto rozhodnutí v roce 1994 pravomocně odmítl Krajský soud v Ústí nad Labem. Okresní soud tak nyní dal za pravdu právnímu názoru, který Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových zastával od počátku kauzy, tedy že nárok rodiny Aehrenthalů je zcela nedůvodný.

ÚZSVM v první polovině tohoto roku uzavřel již 716 dohod o zastupování ostatních organizačních složek státu před soudy, přičemž právní zástupci úřadu v právních sporech již několik let po sobě vykazují úspěšnost přesahující 90 %. Také obcím může stát prostřednictvím ÚZSVM poskytnout vítanou pomoc při řešení spletitých majetkových sporů, ačkoliv o této možnosti místní samosprávy mnohdy nevědí.