Parcela, která je součástí proslulé kaštanové aleje, je poslední půlstoletí v katastru nemovitostí vedena na nedostatečně identifikovaného vlastníka. Dalo se předpokládat, že muž zapsaný v katastru nemovitostí je dlouho po smrti. Parcela o výměře pouhých 27 m2 je vklíněna do městských pozemků. Nejasný majetkový vztah by v budoucnu mohl výrazně zkomplikovat plánovanou revitalizaci kaštanové aleje. Město České Velenice proto požádalo o spolupráci při hledání žijících dědiců.

Historické dokumenty odhalily, že vlastník zemřel v polovině šedesátých let. V původním dědickém řízení byla tehdy ještě zcela bezvýznamná parcela opomenuta. Při odkrývání totožnosti nejvíce pomohly údaje z přihlašovacího lístku. Starý dokument byl nalezen v archivu městského úřadu. Muž se narodil před první světovou válkou, pracoval jako vedoucí českovelenické nádražní restaurace. Parcelu v kaštanové aleji zdědil podle zápisu v pozemkové knize z roku 1952 po otci, který na místě měl stánek s tabákem. ÚZSVM ve spolupráci s městským úřadem zjistil datum úmrtí posledního majitele a podal podnět k projednání dědictví.