Pracovníci ÚZSVM zkoumáním archivních dokumentů zjistili, že spoluvlastnický podíl ideální poloviny pozemku o výměře 94 m², který se nachází před bytovým domem ve Strážnici, a další parcely s plochou 70 m² pod stejným domem, patřily Matyldě M. Ženě patřily také další dva pozemky o celkové výměře 7 400 m², které leží v katastrálním území Bzenec a jsou využívány jako součást zemědělského půdního fondu.

Pětačtyřicetiletá žena byla deportována do koncentračního tábora Osvětim v Polsku, stejně jako její manžel a 15letá dcera Františka. Matylda a Františka M. zahynuly v osvětimských plynových komorách v roce 1944, stejná smrt čekala později i na strážnického obchodníka Arnošta M.

Mezi listinami, které ÚZSVM při prošetřování nejasného vlastníka pozemků zkoumal, byl i podnět k vydání usnesení o důkazu smrti, který v roce 1946 ke všem třem osobám podala příbuzná Arnošta M. Po provedených šetřeních podal ÚZSVM podnět k dodatečnému projednání pozůstalosti.

Problematika nedostatečně identifikovaných vlastníků nemovitostí – jedná se o nemovitosti, u kterých v katastru nemovitostí není dostatečně určitě uveden jejich vlastník. Zejména to jsou případy, kdy nemovitost vedená v katastru nemovitostí nemá zapsaného žádného vlastníka (tj. není zapsána na žádný list vlastnictví) a dále nemovitosti vlastníků, kteří v katastru nemovitostí uvedeni sice jsou, ale zápis neumožňuje jejich dostatečnou identifikaci.

Seznam tzv. nedostatečně identifikovatelných vlastníků zveřejňuje ÚZSVM  na svých webových stránkách. K 1. 2. 2018 obsahuje údaje o 203 tisících nemovitostech, z toho je 197 tisíc pozemků a šest a půl tisíce budov. Nedostatečně identifikovaných fyzických osob se v něm nachází zhruba 150 tisíc, z toho přibližně 1 100 právnických osob. Kolem 11 tisíc položek je zapsáno na zcela neznámé vlastníky.