Hrobka leží v srdci pyramidového pole v oblasti, kde byli vedle panovníků pochováváni pouze členové královské rodiny a nejvyšší představitelé státu z období 25. a 24. stol. př. Kr., tedy z doby vlády 5. dynastie Staré říše. Kairesův komplex pokrývá plochu více než 500 m2 a vedle vlastní hrobky se skládá z několika dalších místností, jež sloužily ke kultovním účelům a rituální očistě kněžích předtím, než vstoupili do hrobky. Kultovní kaple je absolutním unikátem v architektuře nekrálovských hrobek celého 3. tis. př. Kr., protože byla dlážděna čedičovými bloky.

„Aktuální nález představuje řešení dlouholetého problému, zda staří Egypťané v době Staré říše ukládali sochy do pohřebních komor. Právě na základě tohoto objevu je zřejmé, že ano. Dalším ojedinělým prvkem je konstrukce pohřební komory. Ta byla vybudována v otevřené jámě. Po spuštění sarkofágu a vyzdění bočních stěn vápencovými bloky byla komora uzavřena několika obřími stropními bloky rovněž z vápence, z nichž každý váží nejméně osm až devět tun,“ uvedl za Český egyptologický ústav Miroslav Bárta.

Přestože expedice stále ještě probíhá a definitivní zpracování všech získaných dat bude trvat delší dobu, již v této fázi výzkumu je zřejmé, že jde o naprosto ojedinělý nález hrobky výjimečné historické postavy starověkého Egypta z dob 3. tisíciletí před Kristem. Kairesovy tituly ho staví na roveň vezírům (ministerským předsedům) tehdejší doby, zatímco architektura jeho hrobky se tehdejším zvyklostem zcela vymyká – vyhodnocení této skutečnosti bude předmětem dalšího bádání.

Aktuální nález je dalším z řady úspěchů českých egyptologů působících v rámci Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK. Egyptologický ústav, který v letošním roce slaví 60 let od svého založení, je největší vědeckou expedicí České republiky, která soustavně pracuje v zahraničí. Jeho současné koncese na území dnešního Egypta zahrnují pyramidové pole v Abúsíru a oázu El-Héz v egyptské Západní poušti a dále dvě lokality v Súdánu – na 6. nilském kataraktu a v Usli.

Významných vědeckých výsledků dosáhl ústav zejména na základě vlastních archeologických výzkumů na rozsáhlé koncesi v Abúsíru, již získal v roce 1974. Podařilo se zde mimo jiné objevit dva pyramidové komplexy. V tom, který patřil panovníku Raneferefovi, byl vedle souboru královských soch nalezen nesmírně cenný papyrový archiv. Na koncesi leží také množství hrobek a kultovních struktur z různých období staroegyptských dějin, k nimž se řadí i nevyloupený Iufaův šachtový hrob z doby první perské okupace Egypta. Četné památky, pocházející z prostoru abúsírské nekropole, patří k vrcholným dílům starověké civilizace na Nilu.

Výzkumy Českého egyptologického ústavu FF UK již dlouhá léta odpovídají na řadu otázek, které se týkají nejen historie a vývoje dávných civilizací a kultur na Nilu, ale zároveň umožňují lépe chápat vývoj přírodního prostředí i to, jak se na něj lidé adaptovali, fungování různých náboženských systémů, příběhy konkrétních lidských osudů a hledání smyslu lidské existence. Právě tato unikátní možnost kombinace různých druhů pramenů na mikro- i makroúrovni v dlouhých časových řadách činí ze staroegyptské archeologie a historie unikátní a významnou disciplínu v rámci současné vědy a bádání o komplexních společnostech v 21. století.