Z celkového počtu nezaměstnaných bylo v uplynulém měsíci 202 205 dosažitelných uchazečů. Podíl nezaměstnaných osob klesl na 2,9 % (květen 2018 – 3 %, červen 2017 – 4 %). Meziměsíčně i meziročně se zvýšil počet volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich v červnu nabízeli prostřednictvím ÚP ČR 301 516, z toho 16 878 pak v rámci dohod mimo pracovní poměr, tj. na DPP nebo DPČ. Celkem 208 682 volných míst bylo vhodných pro cizince. V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za květen 2018) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Aktuální výsledky zveřejnil Úřad práce ČR.

Vývoj na pracovním trhu aktuálně odpovídá jak dlouhodobé situaci, tak ročnímu období, kdy nezaměstnanost pravidelně klesá.

„Křivky nezaměstnanosti se v uplynulém měsíci vyvíjely standardně. Ze strany zaměstnavatelů stále přetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně v technických a dělnických oborech a trh práce ovlivňují též sezónní práce, které jsou v plném proudu. Především ve stavebnictví, v gastronomii a cestovním ruchu, zemědělství, zahradnictví, lesnictví, lázeňství či těžbě. V souvislosti se sezónními pracemi, ale i vysokým počtem míst v průmyslu, klesl počet nezaměstnaných mužů. V evidenci jich bylo meziměsíčně o 4 624 méně, tedy 104 674. Sezónní činnosti poběží i v dalších měsících a nezaměstnanost by tak mohla ještě dále klesat,“ shrnuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková a dodává:

„Nízká nezaměstnanost však rozhodně neznamená pro zaměstnance Úřadu práce ČR méně práce. V současné době se výrazně objevuje trend, kdy řada uchazečů, zejména těch, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, ztrácí motivaci pracovat, a to např. kvůli nízké úrovni vzdělání, popř. “zastaralé“ kvalifikaci, nedostatku praxe, exekuci, omezené mobilitě, věkovému, zdravotnímu handicapu či péči o malé děti nebo osobu blízkou. To vše výrazným způsobem snižuje jejich šance na získání práce. Úkolem Úřadu práce ČR je pokusit se odstranit tyto bariéry a pomocí nástrojů, opatření aktivní politiky zaměstnanosti a cíleného poradenství vyrovnat nesoulad poptávky a nabídky na trhu práce. Tedy obsadit co nejvíce volných pracovních míst uchazeči z jeho evidence.“

Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo v červnu 73 okresů – největší hlásí Písek (o 10,5 %), Český Krumlov (o 10,3 %), Jindřichův Hradec (o 8,8 %), Prachatice (o 7,3 %), Jeseník (o 6,7 %), Plzeň-jih (o 6,6 %) a České Budějovice (o 6 %). Naopak nezaměstnanost stoupla ve čtyřech regionech - Plzeň-město (o 2 %), Beroun (o 1,5 %), Pelhřimov (o 0,4 %) a Prahazápad (o 0,1 %).

Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Rychnov nad Kněžnou a Jindřichův Hradec (oba 1,1 %), Praha-východ (1,2 %), Písek (1,3 %), Pelhřimov, Plzeň-jih, Prachatice a Jičín (shodně 1,4 %) a Benešov (1,5 %). Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 30 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (7,1 %), Most (6,4 %), Ostrava-město (5,8 %), Ústí nad Labem (5,4 %), Chomutov a Bruntál (oba 5,2 %), Znojmo (4,7 %) a Hodonín (4,6 %). Podíl nezaměstnaných žen zůstal na 3,2 %, podíl nezaměstnaných mužů klesl na 2,7 %.

Kromě rostoucí ekonomiky se na vývoji na pracovním trhu také pozitivně podepisuje individuální přístup k uchazečům o zaměstnání i zaměstnavatelům a v neposlední řadě pak efektivní státní podpora prostřednictvím nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). Klíčovou aktivitou ÚP ČR je pak monitoring volných pracovních míst. Jeho smyslem je získat takové informace o volných pracovních místech a pracovních podmínkách, aby na jejich základě mohl ÚP ČR zprostředkovat zaměstnavateli přesně takového zaměstnance, jakého potřebuje. Úřad práce ČR se ještě více zaměřuje na získávání detailnějších informací o potřebách a požadavcích zaměstnavatelů na lidské zdroje. Osvědčují se např. i setkání v rámci regionálních partnerství uzavírání memorand o spolupráci či osobní návštěvy starostů měst a obcí.

V uplynulém měsíci evidoval ÚP ČR celkem 301 516 volných pracovních míst, což je o 18 273 více než v květnu a o 118 016 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (59 425), ve Středočeském (41 938), v Plzeňském (31 622), Pardubickém (30 134) a Jihomoravském (23 849) kraji. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 8 955 pozic na dohodu o provedení práce a 7 923 míst na dohodu o pracovní činnosti. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,7 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (5,8), Most (4,1), Ústí nad Labem (4), Jeseník (3,4), Znojmo (2,4), Hodonín a Bruntál (oba 2,3), Děčín a Ostrava (oba 2,2). Z celkového počtu nahlášených volných míst bylo 14 811 vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP).

Úřad práce ČR zaznamenal v uplynulém měsíci také poptávku po sezónních pracovnících na krátkodobé pracovní poměry. Ke konci června evidoval 19 430 takových pozic. Firmy hledají například dělníky v oblasti výstavby budov, uklízeče, montážní dělníky, pomocníky ve výrobě, pomocné manipulační pracovníky či skladníky. Zájem mají i o brigádníky, např. o prodavače rychlého občerstvení a zmrzliny, plavčíky, pracovníky do zahradnictví, sportovních a rekreačních středisek, v cestovním ruchu nebo instruktory na dětských letních táborech, sběrače ovoce či lektory cizích jazyků, obslužný personál a další zaměstnance v turismu a gastronomii. Řada zaměstnavatelů ale poptává brigádníky převážně prostřednictvím internetové inzerce nebo vlastních zaměstnanců. Stejně tak mladí lidé hledají dočasné zaměstnání spíše přes pracovní portály. Z toho důvodu se objevují tyto nabídky v databázi ÚP ČR v menší míře.

Obecně měli zaměstnavatelé v červnu největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, pomocníky ve výrobě, montážní dělníky, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, svářeče, řezače plamenem a páječe, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky nebo kuchaře (kromě šéfkuchařů) a pomocné kuchaře. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. Právě v této oblasti se zaměstnavatelé nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované zaměstnance. Úřad práce ČR proto klade velký důraz na prohloubení poradenství a už zmíněného individuálního přístupu nejen ve vztahu k uchazečům a zájemcům o zaměstnání, ale i k jednotlivým zaměstnavatelům. Za zmínku stojí organizace výběrových řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání, které ÚP ČR zajišťuje pro zaměstnavatele na základě jejich konkrétních požadavků. Osvědčují se např. i setkání v rámci regionálních partnerství či osobní návštěvy starostů měst a obcí. V této souvislosti je ale třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence Úřadu práce ČR nejsou pro zaměstnavatele jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce. O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů - výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele nebo třeba jeho ochota ustoupit z původních požadavků.

Během června se na ÚP ČR nově přihlásilo 32 842 lidí. Ve srovnání s minulým měsícem byl jejich počet nižší o 389 osob, meziročně pak nižší o 3 463 uchazečů. Z evidence naopak odešlo celkem 38 688 uchazečů o zaměstnání (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání). To je o 7 709 méně než v květnu a o 8 699 méně než rok předtím. Novou práci získalo 22 763 lidí - o 6 615 méně než v předchozím měsíci a o 5 697 méně než v červnu 2017.

V evidenci byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v červnu 43,4 roku. Mezi evidovanými bylo 84 197 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 37,6 %. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 33,7 % - celkem 75 492. Průměrná délka nezaměstnanosti činí 705 dní.

„V problematice dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů odvádí významný podíl efektivní spolupráce agend Zaměstnanosti a Nepojistných sociálních dávek. Právě tato úzká provazba, kdy posuzujeme klienty v rámci obou oblastí společně, prokazatelně zvyšuje jejich uplatnitelnost na trhu práce a zároveň snižuje jejich závislost na dávkách,“ vyzdvihuje generální ředitelka ÚP ČR.

V uplynulém měsíci bylo bez práce 119 112 žen (53,2 % z celkového počtu nezaměstnaných) a 40 894 OZP (18,3 % z celkového počtu nezaměstnaných). Z profesního hlediska bylo v evidenci nejvíce pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, všeobecných administrativních pracovníků, uklízečů a pomocníků v hotelích a jiných objektech, pracovníků v ostraze, řidičů osobních a malých dodávkových automobilů, pomocných manipulačních dělníků, pracovníků v gastronomii, zedníků, kamnářů či dlaždičů.

Ke konci června bylo bez práce 7 683 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Celkový počet mladých lidí bez práce klesl meziměsíčně o 641 a meziročně pak o 2 826 osob. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 3,4 % (květen 2018 – 3,6 %, červen 2017 – 3,5 %). Bez práce bylo k 30. 6. 2018 celkem 4 548 bývalých studentů, tj. o 449 méně než v předchozím měsíci (červen 2015 – 13 922, červen 2016 – 10 538, červen 2017 – 6 796). Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 71 051 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro montážní dělníky, pomocníky ve výrobě, kováře, nástrojáře, obsluhu pojízdných zařízení nebo obsluhu strojů.

„V tuto chvíli evidujeme vyšší počet dotazů ze strany absolventů a jejich rodičů. Zajímá je především to, kdy jim končí status studenta a jak mají postupovat při první evidenci na ÚP ČR. Naši zaměstnanci je seznamují s nabídkou volných pracovních míst a upozorňují na to, že je důležité, aby také sami byli aktivní při hledání pracovního uplatnění,“ upřesňuje ředitel Odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství ÚP ČR Jan Karmazín.

ÚP ČR spolupracuje i se školami, které následně informují studenty. A praktické rady se mladí lidé dozvídají také například v rámci Informačních a poradenských středisek (IPS), besed na školách nebo burz práce, které v hojném počtu ÚP ČR pořádá po celé republice. Pracovníci IPS realizují skupinová a individuální poradenství, v jejichž rámci se věnují žákům základních a studentům středních škol. Zájemci se mimo jiné dozví jak správně vyhledávat pracovní pozice, jak napsat životopis, motivační dopis či se připravit na přijímací pohovor. Své nároky na praxi v případě absolventů postupně snižují i zaměstnavatelé. Naopak jsou vstřícní k možnosti mladého člověka si zaučit tak, jak potřebují, a absolventům nabízejí širokou škálu pracovních pozic.

Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce ČR zvýšenou péči. Ke konci června podpořil prostřednictvím příspěvků APZ celkem 26 609 uchazečů a zájemců o zaměstnání. APZ přispívá k zaměstnávání uchazečů prakticky ve všech odvětvích. Zaměstnanost významně podporují také projekty financované z národních a evropských peněz. Prioritou ÚP ČR je především kvalitní zprostředkovatelská práce ÚP ČR, úzká spolupráce se zaměstnavateli a realizace efektivní APZ, kde jde zejména o veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM). V případě uplatnění uchazečů o zaměstnání na VPP není důležitá kvalifikace. Zároveň ale umožňují dlouhodobě nezaměstnaným, aby si oživili nebo získali pracovní návyky, a po jejich skončení snáze našli stálou práci. Pokud jde o SÚPM, ta nabízejí klientům možnost získání zaměstnání i ve specializovaných oborech. Úspěch sklízí též pilotovaný příspěvek na dojížďku, který ÚP ČR poskytuje od dubna 2016. Dosud o něj požádalo celkem 7 673 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (2 076), Olomouckém (1 815), Ústeckém (751) a Jihomoravském (745) kraji. Jen v červnu přijal Úřad práce ČR 283 žádostí. S 5 065 žadateli už uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku (se 187 z nich v červnu). V jejich rámci přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 a 2 500 Kč. Podpoření uchazeči nejčastěji dojíždí do práce 10 – 25 a 25 – 50 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. administrativní pracovníci, výrobní a montážní dělníci, kovodělníci, prodavači, kuchaři, produkční, pracovníci v sociálních službách, fotograf, dispečer, skladníci, účetní, recepční nebo třeba zámečník. Lidé mohou žádat také o jednorázový příspěvek na přestěhování se zaprací ve výši 50 000 Kč. Dosud tak učinilo 320 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (73), Olomouckém (65), Zlínském (39) a Jihomoravském (32) kraji. Celkem 153 z nich už ÚP ČR žádost schválil. Ostatní žádosti posuzuje. Vzdálenosti přestěhování se liší, v některých případech dosahují i 300 km. Mezi žadateli se objevují např. administrativní pracovníci, dělníci v elektrovýrobě, programátor, zdravotní sestry, vedoucí prodejny a prodavači, lékař, operátor call centra, školnice či lektor jógy.

A roste i počet pozic pro výkon veřejné služby (VS), které má ÚP ČR nasmlouvané s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi nebo třeba základními a mateřskými školami. Celkem jich úřad eviduje 12 652. Nejvíce pak v Ústeckém (3 317), Moravskoslezském (1 767), Středočeském (1 486) a Jihomoravském (1 299) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Dosud na veřejnou službu nastoupilo 3 763 klientů. Úřad práce ČR i nadále aktivně oslovuje (a to opakovaně) další potenciální organizátory, kteří mohou veřejnou službu zabezpečit.

Tradiční vlajkovou lodí APZ jsou veřejně prospěšné práce. Ke konci června pracovalo na VPP celkem 12 265 lidí. VPP jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým ÚP ČR věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. Úřad práce ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti. Za standardní délku trvání VPP považuje 12 měsíců. Ve výjimečných případech lze uzavírat pracovní poměr i na 24 měsíců – jedná se zejména o uchazeče o zaměstnání, kteří nemohou najít uplatnění na otevřeném trhu práce a působí jako asistenti prevence kriminality (APK) a koordinátoři VPP. Měsíční výše příspěvku na mzdy pracovníků VPP činí 15 000 Kč. V případě APK je to 16 500 Kč a u předáků VPP pak 16 000 Kč. Opakovaně může ÚP ČR podpořit stejného klienta pouze výjimečně, např. v případě, že se jedná o osobu se zdravotním postižením, uchazeče do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let nebo o uchazeče, kterému hrozí sociální vyloučení, jestliže se opakovaně prokáže, že nemůže najít zaměstnání na volném trhu práce. Pokud konkrétní klient spadá do výše uvedené skupiny, může ÚP ČR udělit výjimku, aby dotyčný mohl u stejného zaměstnavatele nastoupit na VPP opětovně. Vždy je ale třeba každý takový případ posoudit individuálně, a to z úrovně příslušné krajské pobočky či kontaktního pracoviště ÚP ČR. VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích, opravách veřejného majetku, v lesnictví, v charitě, sociálních službách, v dohledové službě, při zaměstnávání APK nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo při zimních a jarních údržbách.

SÚPM vyhrazená hrají prim hlavně u firem, a to napříč všemi obory. Díky podpoře v této oblasti dostalo ke konci června šanci získat zaměstnání 8 488 uchazečů. Celkem 32 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Nejčastěji zaměstnavatelé využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, úklidu, obchodě, ve výrobě a službách (i osobních), ve stavebnictví, zahradnictví, zemědělství, strojírenství či v charitě. Přijímají na ně řidiče, prodavače, řemeslníky, opraváře, kadeřnice, kosmetičky, účetní, výrobní nebo montážní dělníky. Celkem 1 406 nezaměstnaných mohlo na základě příspěvku na SÚPM začít podnikat. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, v obchodě, řemeslech či administrativě.

Uchazečům a zájemcům o zaměstnání vydatně pomáhají v návratu na trh práce i rekvalifikační kurzy, které ÚP ČR finančně podporuje. A jejichž obsah i složení plně reflektují potřeby a požadavky regionálních zaměstnavatelů. K 30. 6. 2018 se jich účastnilo celkem 609 lidí. Mezi klienty je značný zájem o kurzy zaměřené na základní počítačové dovednosti, kurzy pro získání řidičských a profesních průkazů, svářečské kurzy a kurzy účetnictví. Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se nejčastěji rozhodují lidé mezi 40 - 44 lety, z hlediska kvalifikace jsou mezi účastníky nejvíce zastoupeni uchazeči s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a klienti se základním vzděláním. ÚP ČR může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a poslední variantou jsou rekvalifikace zaměstnanců, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání u stávajícího zaměstnavatele, např. z důvodu změny podnikatelské činnosti či útlumu jedné části podnikatelských aktivit.

Mezi skupiny uchazečů o zaměstnání ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností patří též osoby se zdravotním postižením. Proto i v jejich případě poskytuje ÚP ČR příspěvky na podporu pracovního uplatnění. V rámci zřízení pracovních míst pro OZP finančně podpořil ke konci června 1 405 osob se zdravotním postižením (z toho jich 38 vykonává samostatně výdělečnou činnost). Nejčastěji se jedná o pozice určené výrobním, montážním a pomocným dělníkům, řemeslníkům, pracovníkům v osobních a úklidových službách, administrativě, obchodu, prodeji a ostraze, operátorům call center apod. Celkem 190 uchazečům přispěl ÚP ČR na provoz pracovního místa pro OZP a OZP – samostatně výdělečně činnou.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v předchozím měsíci 66 447 lidí, tj. 29,7 % všech uchazečů vedených v evidenci (květen 2018 – 29,5 %, červen 2017 – 25,3 %). Nezaměstnaní pobírali v průměru 7 382 Kč. O rok dřív vyplácel ÚP ČR podporu 75 373 uchazečům o zaměstnání.

Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT (Statistický úřad Evropského společenství), která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z výsledků za květen 2018, ukazuje, že se Česká republika drží dlouhodobě pod průměrem EU. V uvedeném měsíci měla nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU (sezónně neočištěná míra nezaměstnanosti ČR – 2,2 %, EU28 – 6,9 %, sezónně očištěná míra nezaměstnanosti ČR 2,3 %, EU28 7 %).

Podrobnosti na http://ec.europa.eu/eurostat/web/lfs/data/database. Informace o vývoji nezaměstnanosti v elektronické formě jsou zveřejněny na http://portal.mpsv.cz/sz/stat.