Navrhovatel namítal netransparentnost celého zadávacího řízení a zadávací dokumentace, zejména s ohledem na to, že zadavatel provedl více, než 200 změn zadávací dokumentace na základě více než 500 dodatečných informací, přičemž zadavatel neposkytl uchazečům na žádost uvedeného sdružení konsolidované znění zadávací dokumentace.

V rozhodnutí o rozkladu předseda Úřadu zamítl námitky sdružení týkající se nezákonnosti a nesprávnosti prvostupňového rozhodnutí. Zejména se neztotožnil s námitkou, že vysoký počet změn zadávací dokumentace a neposkytnutí konsolidovaného znění může znamenat automaticky porušení zásady transparentnosti v zadávacím řízení. Předseda Úřadu uvedl, že zákon ani judikatura nestanoví od jakého počtu změn zadávací dokumentace nebo od jakého počtu dodatečných informací lze hodnotit postup zadavatele jako netransparentní a v rozporu se zákonem. Při každé změně zadávací dokumentace si zadavatel musí počínat transparentně, tak aby ze všech změn zadávací dokumentace bylo patrné, k jakým změnám dochází, a zároveň aby provedené změny nezpůsobovaly pochybnosti či nejasnosti. V šetřeném případě zadavatel při změnách zadávací dokumentace postupoval zřetelně, jasně a neporušil základní zásady zadávání veřejných zakázek stanovené zákonem.

Obě rozhodnutí Úřadu jsou pravomocná.