Bezpečnostní rada státu vyjádřila vážnou obavu z pokračujících kroků Ruské federace, jež potvrzují hrozbu možné násilné agrese vůči Ukrajině, a podporu intenzivnímu úsilí k nalezení diplomatického řešení.
„Vláda se situaci věnuje dlouhodobě, systematicky a usilovně. Včera jsem se setkal s ukrajinským velvyslancem, vláda minulý týden schválila dar Ukrajině v podobě dělostřelecké munice atd. Samozřejmě dále sledujeme a průběžně vyhodnocujeme situaci na rusko-ukrajinské hranici,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala. „Je nám jasné, že se nás ta situace dotýká. Není to tak, že bychom se na to mohli dívat lhostejně. Hranice Ukrajiny jsou od našich hranic 300 kilometrů daleko a přímé i nepřímé dopady případného konfliktu by byly velmi vážné,“ připomněl premiér.
Bezpečnostní rada státu v této souvislosti vzala na vědomí informaci o práci mezirezortní pracovní skupiny Výboru pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky, která vyhodnocuje očekávané oblasti hlavních dopadů na Českou republiku v důsledku možné agrese Ruské federace vůči Ukrajině. Těmito oblastmi jsou kybernetické útoky, zvýšená činnosti zpravodajských služeb cizí moci, migrace, dopady zvýšených cen elektřiny a surovin, zajištění adekvátních zásob včetně omezení či přerušení dodávek plynu a ropy, ochrana občanů, krajanů a majetku ČR na Ukrajině, podpora zemí nejvíce zasažených migrací v důsledku agrese Ruské federace vůči Ukrajině, humanitární pomoc a udržení jednotné komunikační strategie.
„Pro naše občany máme jasnou zprávu: Spoléháme na diplomatické vyřešení napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Věříme v diplomatické řešení, ale jsme připraveni i na horší scénáře. To je podle nás jediný odpovědný postup,“ dodal předseda vlády.
Bezpečnostní rada státu zřídila Odbornou pracovní skupinu Bezpečnostní rady státu pro pandemii a projednala návrh Statutu Ústředního krizového štábu, schválila Jednací řád Ústředního krizového štábu a Organizační řád odborné pracovní skupiny pro koordinaci krizové komunikace Ústředního krizového štábu.
Dále vzala na vědomí Koncepci rozvoje schopností Policie České republiky v oblasti trestné činnosti páchané v kyberprostoru.
Bezpečnostní rada státu schválila Závěrečné vyhodnocení Auditu národní bezpečnosti a jeho Akčního plánu a vzala na vědomí Informaci o dopadech pandemie Covid-19 na realizaci projektu „Zajištění zvýšení bezpečnosti na mezinárodních letištích s pravidelným veřejným leteckým provozem s výjimkou letiště Václava Havla Praha“.
Bezpečnostní rada státu ustavila Komisi pro udělení Ceny Bezpečnostní rady státu za významný přínos v oblasti bezpečnostní politiky České republiky pro rok 2022, schválila Výchozí údaje ke cvičení orgánů krizového řízení NATO Crisis Management Exercise 2022 (CMX22) a Plán práce Bezpečnostní rady státu na 1. pololetí 2022 s výhledem na 2. pololetí 2022 a také vyslovila souhlas s Programem Otevřené výzvy v bezpečnostním výzkumu České republiky 2023–2029 (OPSEC).
Pro informaci byly na program Bezpečnostní rady státu mimo jiné předloženy materiály Zpráva o implementaci výsledků Programu bezpečnostního výzkumu pro potřeby státu 2010–2015 (Program VF), Zpráva o implementaci výsledků Programu bezpečnostního výzkumu České republiky 2010–2015 (Program VG), Zpráva o naplňování Koncepce rozvoje Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost v roce 2021 a Informace o pracovní poradě s tajemníky bezpečnostních rad krajů k výměně zkušeností z činnosti BRS a bezpečnostních rad krajů.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Tisková zpráva