Každoroční studie Evropské unie „Open Data Maturity Report in Europe“ hodnotí „vyspělost“ jednotlivých zemí v oblasti otevřených dat i v jejich kvalitě. Z celkově hodnocených 35 států se Česko posunulo do první poloviny, z 23. místa na 12. V kategorii měření dopadů dokonce na 1. příčku! „Zpřístupňování dat veřejné správy je nezbytnou součástí dobrého eGovernmentu,“ řekl vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš. „Velké díky za skvělou práci patří open data týmu v Odboru hlavního architekta e-Governmentu MVČR i úřadům poskytujícím kvalitní otevřená data.“

Proč data tzv. otevírat? Každý úřad sbírá, zpracovává a generuje celou řadu informací a dat v elektronické podobě. Pokud se volně přístupná data dají k dispozici ve standardizované podobě, se kterou pak může veřejnost nebo české firmy nakládat, může vzniknout řada užitečných služeb, statistik nebo analýz. Otevřená data jsou neocenitelná třeba v městském plánování, ale můžou i zachraňovat životy ve zdravotnictví.

Na včerejším zasedání předsednictva Rady vlády pro informační společnost padla i další dobrá čísla. Petr Kuchař, ředitel Odboru hlavního architekta, uvedl, že v Česku lidé využívají už 11 miliónů identitních prostředků, tedy nástrojů elektronické identifikace. Vicepremiér pro digitilizaci a předseda RVIS Ivan Bartoš k tomu poznamenal: „Je vidět, že Češi si na různé formy digitálního ID zvykli a je to pro ně důvěryhodný a užitečný nástroj. A to je skvělé, protože elektronická identifikace je klíčem k celému šlapajícímu digitálnímu státu.“

Občané ČR mají širokou paletu možností, jak se na internetu bezpečně a spolehlivě identifikovat. Mezi nejrozšířenější patří ověření skrze Datovou schránku, velmi populární a široce používané je BankID. K dalším patří mobilní klíč eGovernmentu, NIA ID nebo MojeID. Snahy o rozšíření užívání elektronické identity probíhají i na evropské úrovni. Podle cíle evropského programu Digitální dekáda by do roku 2030 mělo mít evropskou eID k dispozici až 80 % obyvatelstva členských států.