Během prvního dne neformálního summitu se lídři zaměřili na ruskou agresi na Ukrajině, politickou, finanční, materiální a humanitární pomoc Ukrajině a prohloubení vztahů EU a Ukrajiny. Na závěr jednání bylo přijato společné prohlášení. „Shodli jsme se na textu společného prohlášení, který jednoznačně odsuzuje ruskou agresi a mluví o dalších krocích, které bude potřeba dělat. Vyjadřuje jasnou podporu Ukrajině a statečnému boji Ukrajinců. A obsahuje také – a o tom byla určitá diskuze – otevírání dveří Ukrajině směrem do Evropy. S tím, že se tam mluví o tom, že s námi tvoří Ukrajinci jednu rodinu a že jsou jim otevřené dveře směrem do Evropské unie,“ uvedl premiér Petr Fiala.

„Některé státy by si dovedly představit i vstřícnější formulace směrem k Ukrajině. Mezi takové státy patří Česká republika, ale dosáhli jsme shody, a to si myslím, že je z tohoto hlediska velmi důležité,“ doplnil předseda vlády.

Vedoucí představitelé EU také diskutovali o další reakci EU vůči Rusku a Bělorusku a o nutnosti plné implementace již přijatých sankcí. V přijatém prohlášení dále vyzvali Rusko, aby v plném rozsahu dodržovalo své závazky vyplývající z mezinárodního humanitárního práva a umožnilo bezpečný průchod civilistů, kteří chtějí území opustit.

Druhý den jednání pokračovalo tématem evropské bezpečnosti, posílení obranné spolupráce, omezení energetické závislosti EU a nového modelu hospodářského růstu.

Lídři EU na závěr neformálního summitu přijali ještě Versaillské prohlášení, které doplňuje prohlášení o ruské agresi vůči Ukrajině a věnuje se posílení evropské suverenity v kontextu světové nestability, bezpečnostních hrozeb a strategické konkurence.

„Summit přinesl výsledky, které jsou jasnou zprávou. Státy Evropské unie zůstávají sjednoceny ve svém postoji. Přijali jsme Versaillské prohlášení, které se věnuje řadě oblastí. Jde především o věci, které nás zajímají teď, i do budoucna. Především jde o bezpečnost, obranu Evropy, ale jsou to i energie a energetická politika. Zdůrazněna byla také transatlantická vazba a napojení nových evropských obranných úsilí na aktivity Severoatlantické aliance, a to považuji za důležité.  Další věc, a ta vzešla z naší iniciativy, je možnost každého státu určovat skladbu svého energetického mixu tak, jak to potřebují. Ten hlavní cíl, což je zajištění energetické soběstačnosti Evropy, podporujeme. Jsme přesvědčeni, že snižování závislosti na ruském plynu je správná cesta,“ zhodnotil závěry jednání premiér Fiala.

Lídři EU se znovu sejdou 24. a 25. března 2022 na řádném jednání Evropské rady v Bruselu.