Jeho návrh schválil kabinet na prvním novoročním jednání 4. ledna 2023. Zabýval se mimo jiné také návrhem zákona o financování obrany, novelou zákona o silničním provozu či nařízením vlády o způsobu kompenzací za zastropování cen energií. 

Vláda po středečním jednání posílá do Parlamentu dva návrhy, které mají v horizontu několika let zásadně zlepšit obranyschopnost České republiky – zákon o financování obrany a změnový zákon, který upravuje branný zákon, zákon o službě vojáků v záloze, zákon o ozbrojených silách České republiky, zákon o zajišťování obrany České republiky a zákon o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy.

„Bezpečnost, obrana České republiky jsou dlouhodobými vládními prioritami a samozřejmě, že v době, kdy Rusko rozpoutalo válku a vede agresi na Ukrajině, se jen potvrzuje a zdůrazňuje, jak významné téma obrana a bezpečnost jsou,“ připomněl premiér Petr Fiala.

„Cílem nového zákona o financování obrany České republiky je mimo jiné právně zakotvit povinnost dodržet závazek ročního podílu výdajů na obranu státu na úrovni dvou procent HDP. Je to opět naplňování našeho programového prohlášení, ale chceme, aby tato důležitá věc pro bezpečnost, pro obranyschopnost České republiky byla legislativně ukotvena. Zákon také vytváří lepší podmínky pro vybavování a modernizaci armády. Umožňuje, aby bylo možné převádět nevyčerpané peníze určené na financování strategických projektů armády na jiné strategické projekty průběžně přes jednotlivé roky, což zajistí lepší plánování a financování zakázek. Tím zajistíme rychleji a efektivněji našeho cíle, abychom dokázali modernizovat a zvýšit akceschopnost armády České republiky,“ konstatoval předseda vlády.

Další informace k návrhu zákona o financování obrany naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí ZDE.

Návrhem změnového zákona v oblasti obrany vláda reaguje na změnu bezpečnostní situace v Evropě po ruském vpádu na Ukrajinu, ale také na nárůst hrozeb spočívajících zejména v terorismu, nelegální migraci a nestabilitě ve státech v blízkosti členských států NATO a EU, nových metodách vedení hybridní a kybernetické války atd.

„Musíme zvýšit připravenost státu k obraně již v době, kdy ještě není stav ohrožení státu nebo válečný stav, ale my už musíme mít schopnost reagovat. Zákon proto například zvyšuje atraktivitu působení v aktivních zálohách, řeší některé konkrétní otázky, problematiku vojenských vlaků nebo zákaz letu bezpilotních letadel nad objekty důležitými pro obranu státu. Důležité je také digitalizace obranné agendy, která jde přesně v duchu našeho programového prohlášení, našich cílů a naší snahy digitalizovat a zjednodušovat agendy státu,“ podotkl premiér Fiala.

Podrobnosti ke změnám v zákonech týkajících se obrany státu naleznete v tiskové zprávě Ministerstva obrany ZDE.

Kabinet se zabýval také návrhem Ministerstva průmyslu a obchodu na způsob, jakým budou obchodníkům s elektřinou a plynem a výrobcům elektřiny a plynu kompenzovány případné ztráty způsobené vládou nařízenými cenovými stropy na energie.

„Jak jsme slíbili, tak po obsáhlých jednáních se všemi, kterých se to týká, jsme dnes schválili kompenzační mechanismus pro obchodníky s energiemi. Je to jeden z posledních dílků poměrně komplikované skládačky, která ve výsledky zajistí občanům, firmám a poskytovatelům veřejných služeb cenový strop na elektřinu a plyn. Každý má jistotu, že bude platit maximálně zastropovanou cenu, a obchodníci budou mít jistotu, že jim stát bude kompenzovat náklady vzniklé na základě zastropování. Nařízení vlády je koncipováno tak, aby byly obchodníkům kompenzovány vzniklé náklady, ale současně, a to je také důležité, obsahuje mechanismy, aby měl stát kontrolu nad tím, zda jsou obchodníky požadované částky přiměřené a nikdo se na nich neobohacuje,“ uvedl premiér Fiala.

Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu ZDE.

Vláda schválila také návrh novely zákona o silničním provozu, která přináší zásadní zjednodušení současného systému sankcí za porušení dopravních předpisů. Ministerstvo dopravy v ní navrhuje například zredukovat současných sedm pásem pokut na čtyři a pět pásem v bodovém systému na tři, na dvojnásobek navýšit horní hranici sazby pokuty ukládané ve správním řízení za zavinění dopravní nehody či naopak snížit horní hranici pokuty udělené na místě v nejmírnějším pásmu přestupků z 2 000 na 1 500 korun. Součástí navržených změn je mimo jiné také zavedení tzv. řízení s mentorem pro mladé řidiče od 17 do 18 let či navýšení maximální rychlosti na vybraných úsecích dálnic na 150 km/h. Další podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva dopravy ZDE.

Kompletní výsledky jednání vlády 4. ledna naleznete ZDE.