Návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023 počítá se schodkem 295 miliard korun. Oproti původnímu návrhu došlo k úpravám na příjmové i výdajové stránce, které zahrnuly především poslední kroky vlády v boji s energetickou krizí a jejími důsledky na domácnosti i firmy. Na výdajové straně jsou tak největšími změnami odhadované výdaje na zastropování cen silové elektřiny na 6 Kč/kWh včetně DPH a cen plynu na 3 Kč/kWh včetně DPH pro maloodběratele, náklady na prominutí poplatků za obnovitelné zdroje pro domácnosti a firmy, navýšení platů zaměstnanců ve veřejném sektoru či řádné a mimořádné navýšení důchodů. Na příjmové straně rozpočtu naopak vláda počítá s výnosy připravované windfall tax a z odvodu sta procent příjmů z prodeje elektřiny nad 180 eur za megawatthodinu, což je výsledek zastropování cen energií podle návrhu Evropské komise.

„Hlavní úkoly tohoto rozpočtu spočívají v pomoci občanům a firmám zvládnout energetickou krizi. Zároveň chceme posílit obranyschopnost České republiky a samozřejmě zachovat, respektive zvýšit tempo výstavby dopravní infrastruktury a zohlednit další priority, které i v této těžké době vláda má. Vzhledem k současnému růstu cen a dalším dopadům ekonomické války, kterou vede Rusko proti Západu, jsme v rámci této vládní priority vyhradili na pomoc občanům a firmám v příštím roce více než 200 miliard korun. Počítáme například s výdaji přes sto miliard korun na zastropování vysokých cen energií, čtyřicet až padesát miliard na mimořádnou valorizaci důchodů, sedmnáct miliard na prominutí poplatků na obnovitelné zdroje energie, další miliardy na příspěvek na příspěvek na bydlení atd.,“ shrnul premiér Petr Fiala.

Podrobnosti k návrhu státního rozpočtu naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí ZDE.

Vláda schválila také souběžně předkládané návrhy rozpočtů Státního fondu podpory investic, Státního fondu životního prostředí ČR a Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2023 a jejich střednědobé výhledy na další dva roky. „Další prioritou jsou investice do dopravní infrastruktury, do nových dálnic, silnic, železnic a jejich opravy. Proto jsme oproti původnímu návrhu navýšili rozpočet Ministerstva dopravy o třicet miliard. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury tak bude mít rekordní výši 150 miliard korun,“ uvedl předseda vlády.

Vláda rozhodla také o dočasném zavedení ochrany vnitřních hranic České republiky se Slovenskou republikou. Důvodem je zásadní nárůst nelegální sekundární migrace, kdy již byly vyčerpány veškeré další alternativní nástroje k zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti. Zvýšenou ostrahu na jeden týden zajistí příslušníci Celní správy spolu s Policií ČR.

„Abychom předešli komplikacím spojeným s rizikem zvýšené nelegální migrace, rozhodli jsme se, že dočasně obnovíme kontrolu na státní hranici se Slovenskem. Vláda se rozhodla, že toto preventivní opatření bude v platnosti od půlnoci ze středy na čtvrtek, a to po nezbytně nutnou dobu. Současně bych chtěl zdůraznit, že bezpečnostní situace v České republice je stabilní. Drtivá většina těchto nelegálních migrantů chápe Českou republikou pouze jako tranzitní zemi, nezůstává tady, ale my musíme udělat toto preventivní opatření, abychom si dokázali s tou situací dlouhodobě poradit a abychom odradili nelegální migranty od využívání této trasy,“ upřesnil premiér Petr Fiala.

Kabinet také pošle do Parlamentu slibovanou novelu energetického a stavebního zákona, která má významně usnadnit výstavbu a instalace nových malých solárních elektráren. Podle vládou připraveného návrhu bude nově možné instalovat bez licence Energetického regulačního úřadu solární elektrárny až do výkonu 50 kW namísto stávajících 10 kW. Stejně tak se na hranici 50 kW posune limit ve stavebním zákoně, do něhož není nutné u solárních elektráren, jež se nacházejí v zastaveném území nebo v zastavitelné ploše, získat rozhodnutí o umístění stavby a územní souhlas. Instalace do 50 kW na již existujících stavbách nebudou nově potřebovat stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu.

Vláda v rámci avizovaných úsporných opatření v nadcházející topné sezoně rovněž novelizovala nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. V důsledku energetické krize a omezených dodávek zemního plynu rozhodla o snížení limitu pro minimální teplotu z 20 na 18 °C na nevenkovním pracovišti s neudržovanou teplotou přirozeně větraném, dále na pracovišti, na němž je k větrání použito kombinované nebo nucené větrání, a na pracovišti s udržovanou teplotou jako technologickým požadavkem. Například na pracovištích, kde zaměstnanci pracují lehce manuálně rukama vsedě, se limit pro minimální teplotu sníží z 18 na 16 °C.

Ministři a ministryně projednali také nařízení vlády, kterým se stanovuje výše důchodů v roce 2023. Na základě zákonem stanovených parametrů vycházejících z údajů Českého statistického úřadu dojde od ledna 2023 ke zvýšení důchodů o 821 korun. Výše průměrného vypláceného důchodu by tak měla od Nového roku stoupnout na 19 500 korun. O 5,1 procenta se zvýší i příplatky.

Od 1. října se zvýší pěstounské dávky. Vláda schválila novelizaci příslušného nařízení. U příspěvku na úhradu potřeb dítěte dojde ke zvýšení o 27 procent až na 12 575 korun podle věku a stupni závislosti, příspěvek při převzetí dítěte se zvýší o 35 procent až na 13 500 korun a zaopatřovací příspěvek pak stoupne o 15 procent a bude činit 17 250 korun měsíčně pro opakující se příspěvek a 28 750 korun pro jednorázový.

Více o valorizaci důchodů i zvýšení příspěvků pro pěstouny a děti z náhradní péče v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí ZDE.

Vláda projednala a schválila rovněž postup při realizaci dodávky tanků Leopard 2A4 Armádě České republiky. Patnáct tanků Leopard 2A4 daruje České republice Spolková republika Německo jako výsledek dohody mezi českým premiérem Petrem Fialou a německým kancléřem Olafem Scholzem. Tanky v hodnotě zhruba 3,85 miliardy korun předá České republice německá společnost Rheinmetall Landsysteme GmbH na základě dvou bilaterálních dokumentů, které za českou stranu s pověřením vlády podepíše ministryně obrany Jana Černochová. Tanky Německo České republice darovalo jako kompenzaci za tanky sovětské výroby, které ČR věnovala na obranu Ukrajiny před ruskou agresí.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete ZDE.