Ústavu v širším slova smyslu netvoří jen samotný ústavní zákon ze dne 16. prosince 1992, ale též Listina základních práv a svobod a další ústavní zákony (např. ústavní zákon o bezpečnosti České republiky). Proto se někdy používá pojem „ústavní pořádek“, jako souhrn předpisů s nejvyšší právní sílou. Ústava také zakotvila Ústavní soud, který byl koncipován jako soudní orgán ochrany ústavnosti, tedy strážce a ochránce Ústavy. Ústavní soud ale nechrání jen Ústavu, ale  - a to nejčastěji – i základní práva a svobody obsažená v Listině. I proto si Ústavní soud s velkou úctou připomíná třicáté výročí přijetí Ústavy, protože ta je těžištěm jeho existence, činnosti a poslání.

Společně s oběma komorami Parlamentu si představitelé Ústavního soudu minulý týden výročí připomněli, a to na dvoudenní konferenci pořádané v Poslanecké sněmovně a v Senátu. Zde vystoupili jak někdejší odborníci připravující návrh ústavního zákona, tak i soudci Ústavního soudu a renomovaní odborníci v oboru ústavního práva. Vrcholem programu byl slavnostní večer v Panteonu Národního muzea, kde za přítomnosti řady ústavních činitelů, akademiků a členů diplomatického sboru pronesli slavnostní projevy předseda Senátu Miloš Vystrčil, předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová a předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Pavel Rychetský ve svém vystoupení ocenil kvalitu a stabilitu Ústavy, která se podle jeho slov osvědčila. Radí proto k uvážlivosti ve snaze o její další doplňování a zpřesňování, neboť stabilita Ústavy je podle něj dána i tím, že se k jejím změnám nepřistupuje příliš často. V závěru svého vystoupení pak vyzval přítomné k tomu, aby Ústavu společně respektovali a chránili. Celý projev předsedy Ústavního soudu naleznete ZDE.