Návštěvníci, turisté, ale z velké části i místní je takto chápou v jejich celistvosti, přestože část pohoří leží na území Ústeckého a část na území Karlovarského kraje. Proto se zástupci těchto regionů dohodli na společné propagaci Krušných hor překračující hranice krajů.

„S kolegy z Karlovarského kraje jsme projednali možnost transformace naší Destinační agentury Krušné hory na zapsaný spolek s působností v obou krajích. Z pohledu rozvoje cestovního ruchu a propagace má společný koordinovaný postup logiku, návštěvník hor přece neřeší, v jakém kraji se zrovna nachází, ale chce komplexní informace o možnostech, jaké se mu nabízejí,“ vysvětluje plánovanou změnu náměstek pro cestovní ruch Zdeněk Matouš.

Plánovanou transformaci je třeba projednat se všemi zakladateli destinační agentury a ostatními členy a připravit nezbytné dokumenty. S tím souvisí připravované Memorandum mezi Ústeckým a Karlovarským krajem stvrzující společný postup a vzájemnou informovanost krajů v oblasti cestovního ruchu a plánování rozvojových aktivit a podporu meziregionálního partnerství. Cílem je zkvalitnění služeb pro návštěvníky a zvýšení návštěvnosti obou krajů.

V současné době už Ústecký kraj prostřednictvím oddělení cestovního ruchu realizuje celou řadu aktivit zaměřených na rozvoj cestovního ruchu v Krušných horách. Velký potenciál nabízí zapsání hornických památek v saském a českém Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO. Z dvaadvaceti památek se jich pět nachází na české straně Krušných hor (v obou krajích). Českou část reprezentují Hornická krajina Jáchymov, Hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Rudá věž smrti, Hornická krajina Krupka a Hornická krajina Mědník.

Turistická pěší trasa po hřebenech Krušných hor prochází revizí v rámci projektu Hřebenovka a aspiruje na evropskou certifikaci kvality Leading Quality Trails – Best of Europe (ta má přísné požadavky na pohodlí a bezpečnost turistů, atraktivitu trasy, dostupnost turistické infrastruktury apod.). Hřebenovka by se tak zařadila mezi současných 15 tras v Evropě s tímto certifikátem a přispěla by k rozvoji cestovního ruchu v horských oblastech. Spolu s německou Kammweg a propojkami mezi oběma trasami mohou vytvořit unikátní přeshraniční produkt cestovního ruchu.

Jednou z páteřních cyklostezek Ústeckého kraje je Krušnohorská magistrála. V letní sezóně je vyhledávaná pěšími i cyklisty. Vede celým poho¬řím z úplného západu republiky z Chebu přes Klínovec až na Sněžník u Děčína, odkud lze navázat přes Děčín na Labskou stezku. Díky propojkám na německou stranu hor vznikl cykloregion s téměř 600 km dlouhou sítí cyklotras. V zimě jsou trasy z velké části udržované pro běžkaře pod hlavičkou Krušnohorské bílé stopy.

Pro terénní cyklisty jsou připravené trailparky na Klínovci a ve Sport areálu Klíny, v zimě naopak obě střediska slouží lyžařům a snowboardistům ke sportovnímu a adrenalinovému vyžití.

Všechny tyto oblasti využití Krušných hor nabízí možnosti užší spolupráce a propojení s Karlovarským krajem, které by měla zajistit jedna společná nadregionální destinační agentura.