Vývoj umělé inteligence jde nesmírně rychle kupředu a etické otázky s ní spojené přibývají – soustředí se na ně dvoudenní konference SOLAIR (Society, Law, Artificial Intelligence and Robotics) s podtitulem Umělá inteligence zaměřená na člověka (Human Centric Artificial Intelligence).

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová zdůraznila, že existuje mnoho etických a právních nejistot v oblasti vývoje a používání nástrojů s umělou inteligencí. Jako příklad zmínila problematiku ochrany soukromí nebo odpovědnosti za škodu.

„Měl by se velmi pečlivě zvažovat společenský konsensus. A k němu dojdeme jedině tím, že budeme mít maximum informací, co vlastně umělá inteligence je, a jaké může mít důsledky pro naše životy. Právě proto je nesmírně důležité podporovat sociální a humanitní vědy, které nám podobné otázky pomáhají předkládat a řešit,“ upozornila Eva Zažímalová.

Současný kabinet věnuje podle slov premiéra Andreje Babiše oblasti vývoje umělé inteligence a robotiky velkou pozornost, právě proto se zahájení konference v Akademii věd ČR osobně zúčastnil.

Pozvání na konferenci přijali odborníci z univerzit, IT oblasti i zástupci Evropské komise a českých úřadů, zejména ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Problematiku, která je ze své podstaty globální a nezná hranic, koordinuje na nadnárodní úrovni Evropská komise. V červnu 2018 založila expertní skupinu (High-Level Expert Group on Artificial Intelligence), jež se zabývá detaily právních a etických problémů umělé inteligence. Tvoří ji 52 odborníků z průmyslu, akademického prostředí a občanské společnosti.

„Naším cílem je podpořit uvedení Evropské strategie o umělé inteligenci. Součástí je vypracování doporučení týkajících se etických a společenských otázek spjatých s AI včetně socio-ekonomických změn, kterým budeme čelit," uvedla na začátku odborné části konference zástupkyně Evropské komise Irina Orssichová.

Obavy z umělé inteligence

S robotikou a umělou inteligencí se pojily obavy od samého počátku jejich vývoje. „Vždy s pokrokem takové obavy přicházely, vzpomeňme na Frankensteina. Jenže uvědomme si, že umělá inteligence není vzdálenou budoucností, již nyní je všude kolem nás, například v našich mobilních telefonech,“ dodal filozof Mark Coeckelberg z Vídeňské univerzity (a člen zmíněné expertní skupiny Evropské komise).

Člověk je zvyklý dodržovat zákony a pravidla, mimo jiné proto, že se obává sankcí. Jenže stroj strach necítí. „Nemáme na něj kromě programování žádné vynucovací nástroje slušného etického chování. Navíc stroje nejsou bezchybné a můžou působit škody,“ dodala hlavní organizátorka konference Alžběta Krausová z Ústavu státu a práva AV ČR.

Budou nás roboti diskriminovat?

S používáním pokročilé umělé inteligence se pojí i nečekané problémy. AI se učí napodobováním lidského chování, je tedy pravděpodobné, že přebere i lidské nešvary, jako jsou různé předsudky, zažitá klišé a diskriminující jednání.

Například stroj, který si z textu odvozuje paralely, ví, že protikladem muže je žena, ke slovu král přidá logicky slovo královna. Jenže k výrazu chirurg už to nebude chiruržka či lékařka, nýbrž zdravotní sestra. Což už je dost významově posunuté. Dočkáme se tak v blízké budoucnosti i strojů, které budou diskriminovat podobně, nebo dokonce více než lidé?

Akci uspořádal Ústav státu a práva AV ČR ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu. Bližší informace ke konferenci jsou k dispozici na webových stránkách SOLAIR 2019.