Tato drobná dřevina využívá právě pozdně letní a podzimní vláhu aby kvetla a vytvořila semena. Letos vřes kvete přímo ukázkově a z pohledu předchozích suchých let neobvykle pěkně. Fialová vřesoviště v tomto čase vypadají tak, jak je známe ze starých obrazů z 19. století. Významným vlivem, který po staletí formoval podobu zdejších vřesovišť, byla z dnešního pohledu intenzivní pastva dobytka.

„V podzimních měsících se navíc suchá tráva, kterou zvířata nespásla, vypalovala. Tím si naši předkové připravovali pastvinu na další rok. Díky poloze regionu na hranici květenných oblastí a pestrosti neživé přírody jsou zdejší vřesoviště unikátní a druhově mimořádně pestrá,“ popisuje botanik Radek Němec. Vřes na podyjských vřesovištích.

(foto Petr Lazárek, Správa Národního parku Podyjí)

Komu se nechce jít na procházku nebo ho zajímá, jak vlastně krajina v okolí Znojma vypadala v minulosti, může zavítat na výstavu krajinářských obrazů z Podyjí a pohledů do krajiny okolí Znojma. Přehlídka Obrazem do krajiny se v Domě umění na Masarykově náměstí ve Znojmě koná do 20. listopadu.