Tento předmět pochází z Průmyslového paláce českého architekta Jana Letzela, který je jednou z mála budov, jež výbuch kompletně nezničil. Předmět symbolicky odhalili generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš a japonský velvyslanec Hideo Suzuki jako připomínku uplynutí 77 let od této události a konce 2. světové války.

Centrum města Hirošima bylo v pondělí ráno 6. srpna 1945 zasaženo atomovou bombou „Little Boy“. Jednou z mála budov, která výbuch přežila, byl původní betonový Průmyslový palác českého architekta Jana Letzela (1880–1925). Budova postavená v roce 1915 se následně pod názvem Atomový dóm stala symbolickým varováním před užitím atomových zbraní. V roce 1996 byla zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. Nyní mají návštěvníci Národního muzea příležitost vidět na vlastní oči původní zhruba 80 kg vážící fragment vylovený odborníky z Hirošimské univerzity z přímořské řeky Óta.

„Před 77 lety byla poprvé použita atomová zbraň a skončila nejhroznější válka v dějinách lidstva. Do naší stálé expozice Dějiny 20. století dnes umisťujeme fragmet z Průmyslového paláce v Hirošimě, který postavil český architekt Jan Letzel. Exponát, který není jen významným historickým předmětem, ale též velice aktuálním mementem pro dnešní dobu,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Fragment budovy, který lze dle dobových materiálů určit jako roh ostění okna Letzelovy hirošimské stavby, dostala Česká republika darem spolu s dalšími úlomky v roce 2015. Tehdy je při slavnostním ceremoniálu předal předsedovi poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi rektor Hirošimské univerzity Mitsuoa Ochiho. Záchrana úlomků je výsledkem činnosti Association of Hiroshima University for Sending an Atomic-bombed Roof Tile, která se dlouhodobě věnuje odkrývání a prezentaci reliktů jaderné devastace. Tato iniciativa hirošimské univerzity vznikla v roce 2009. Fragmenty byly po vylovení z hirošimské řeky zbaveny radioaktivního záření. Jejich pokrytí korýši pak poukazuje na působení mořské flóry a fauny.

V Národním muzeu je nyní hirošimský fragment trvalou součástí stálé expozice Dějiny 20. století umístěné v Muzejním komplexu, budově bývalého Federálního shromáždění. Je zasazen do její části připomínající oběti druhé světové války. Vedle něj mohou návštěvníci spatřit například dopisy vězňům z koncentračních táborů či ohořelé břevno z vypálené lidické školy.

Architekt Jan Letzel

Jan Letzel se narodil 9. 4. 1880 v Náchodě. Studoval architekturu a byl jedním z nejlepších a nejmilejších žáků profesora Jana Kotěry. Pracovně působil zejména v zahraničí.

Více než rok pobýval v Egyptě v místokrálovských službách, a tak dokonale poznal památky staroegyptského umění. Jeho cesty mu umožnily poznat i Indii, Čínu a Severní Ameriku. V Japonsku pobýval v letech 1907–1923.

Na začátku 20. století se Jan Letzel stal spojnicí mezi Japonskem a českými zeměmi. Vytvořil zde rozsáhlé dílo, za něž si získal obdiv Japonců. Stavěl soukromé i veřejné stavby. Vyzdobil slavnostní síň německého císařství v Tokiu, projektoval kláštery Sacré coeur a Stella matutina, jezuitskou univerzitu, budovy Ústředního svazu japonských lékařů, obchodní muzeum v Ósace, hotely a mnoho jiných. Nejvýznamnější projekt Průmyslového paláce v Hirošimě byl v době svého vzniku (1913–1915) určen pro výstavní účely, a nakonec se stal mírovým symbolem.

Tento železobetonový palác byl otevřen v srpnu 1915. O 30 let později, 6. srpna 1945 vybuchla v jeho blízkosti americká atomová bomba, která město zničila, Letzelův dům ale zůstal stát. Palác, nyní nazývaný Atomový dóm či Hirošimský památník míru, je dodnes udržován ve stejném stavu, v jakém byl těsně po výbuchu. Slouží jako připomínka ničivosti jaderných zbraní a jako symbol naděje na světový mír bez nukleárních zbraní. Na budově je umístěna pamětní deska, která hlásá, že dne 6. 8. 1945 v 8.15 hodin explodovala atomová bomba přesně 570 m nad touto budovou.

Atomová zbraň a konec druhé světové války v Tichomoří

Boje druhé světové války v Evropě skončily bezpodmínečnou německou kapitulací 8. května 1945. Z hlavních tří válčících států Německa, Itálie a Japonska zůstával aktivní posledně jmenovaný, který vedl i nadále odpor v Tichomoří. Armáda USA, na které zejména závisely asijské vojenské operace, dobývala části území za cenu velkých lidských i materiálních ztrát a postup na japonské ostrovy se vlekl. Prezident USA Harry Truman po odmítnutí ultimáta k jednáním o kapitulaci ze strany Japonska oznámil během Postupimské konference spojencům, že rozhodl o použití atomové bomby jako aktu vedoucímu k rychlému ukončení bojů.

Atomová bomba byla svržena armádou USA na japonské město Hirošima 6. srpna 1945, druhá pak 9. srpna na město Nagasaki. V rámci spojeneckých dohod vyhlásil válku Japonsku 8. srpna SSSR a již 15. srpna vyzval císař Hirohito k přijmutí podmínek kapitulace. Ta byla podepsána 2. září 1945. V následku užití bomby zemřelo jen v Hirošimě v dalších čtyřech měsících přes 100 tisíc lidí, zejména civilistů. Podobně ničivé účinky měla i druhá bomba shozená 9. srpna na město Nagasaki.