Sambaři skvrnití patří k jedněm z nejohroženějších kopytníků na světě. Žijí pouze na dvou menších ostrovech visajanského souostroví na Filipínách a dle odhadu odborníků ze Světového svazu na ochranu přírody (IUCN) ve volné přírodě žije maximálně 700 posledních jedinců. Hlavní příčinou stále se snižující početnosti sambarů v divočině je především expanze zemědělských ploch na úkor původních tropických lesů a také lov pro maso a trofeje, a to i přes ochranu místní legislativou.

Narození každého mláděte je tak pro dlouhodobé přežití druhu naprosto zásadní. V chovech v lidské péči se ale sambarům skrvnitým díky dlouhodobým zkušenostem zoologů celkem daří a jejich záložní populace v zoologických zahradách je poměrně stabilní.

„Aktuálně je do jejich koordinovaného chovu v rámci Evropské asociace zoologických zahrad (EAZA) zapojeno celkem 27 institucí a jen za poslední rok se narodilo celkem 16 mláďat,“ přibližuje zoolog Luboš Melichar. „Přesto ale bude naše malá samička pro posílení sambaří populace chované v lidské péči velkým přínosem. Je zde také veliká šance, že bude moci i nadále zůstat v chovu u nás pod Ještědem a ve spolupráci s mezinárodním koordinátorem se pro ni následně pokusíme najít vhodného a geneticky cenného partnera,“ doplňuje Melichar. Liberecká zahrada chová sambary skvrnité od roku 2012 a za tu dobu tam narodilo celkem osm mláďat.

Mládě sambara čerstvě po narození

Zoo Liberec se na záchraně tohoto ohroženého filipínského sudokopytníka podílí nejen svým zapojením do evropského koordinovaného chovu, ale již třináct let také aktivně spolupracuje a podporuje neziskovou organizaci Talarak, která na filipínském ostrově Negros provozuje záchrannou stanici pro sambary skvrnité i další endemitské druhy z oblasti visajanského souostroví. Pracovníci Talaraku zároveň úspěšně usilují o znovuzalesnění území a do nově vyhlášené chráněné přírodní rezervace na ostrově také začali vypouštět některá v centru odchovaná mláďata. V roce 2020 se jim díky velké podpoře a pomoci zkušených odborníků z evropských zoo podařilo do volné přírody navrátit i 28 sambarů skvrnitých.

„Dle informací od kolegů z Talaraku a našich terénních zoologů, kteří tuto oblast pravidelně navštěvují a situaci monitorují, můžeme s velkým potěšením říci, že skupina vypuštěných sambarů ve svém novém domově v divočině prospívá a za tři roky se téměř zdvojnásobila. Je to vůbec poprvé, co se v regionu uskutečnil pokus o reintrodukci takového rozsahu a díky celosvětové spolupráci ochránců přírody se jedná o přelomový okamžik pro budoucnost a záchranu tohoto unikátního druhu. Jsme hrdí, že i Zoo Liberec je toho významnou součástí,“ říká ředitel Zoo Liberec David Nejedlo.