„Přestože se matka o mláďata vzorně stará a obě malá koťata se jeví jako zdravá, silná a životaschopná, stále ještě není vyhráno. Pokud se vše podaří, budou to první odchovaná mláďata vzácných lvů berberských v celé stoleté historii Zoo Liberec,“ říká mluvčí zoo, Barbara Tesařová.

Matkou mláďat je tříletá samice Shani, která do nejstarší zoo v Čechách přicestovala z Francie začátkem loňského roku. Otec je pětiletý samec Terry narozený v Zoo Olomouc. Ten s lvicí sdílí stejný výběh již od jejích prvních dní v Liberci, a i z toho důvodu se zoologové rozhodli lví pár neoddělovat ani v době porodu. „Samice se s oběma koťaty zatím ukrývá v zadní části vnitřní ubikace, kde se cítí bezpečně. Do odchovu nijak nezasahujeme, a tak potrvá ještě několik týdnů, než lvice začne mláďata vynášet ven a lvíčata nám i veřejnosti ukáže,“ vysvětluje hlavní zoolog, Luboš Melichar. Zoolog i ošetřovatelé celou situaci monitorují prostřednictvím záznamů kamery, která je v tzv. porodnici umístěna. Sestřih záznamů z prvních hodin a dní života lví rodiny mohou spatřit i návštěvníci zoo, a to na televizních obrazovkách na hlavním vstupu nebo na webových stránkách organizace (ZDE). Pohlaví mláďat zatím zůstává tajemstvím. Bude známo nejdříve za 6 týdnu, kdy by mělo proběhnout první vážení a očkování. Do té doby nechávají pracovníci zoo matce s mláďaty klid. Z tohoto důvodu ošetřovatelé také omezili frekvenci úklidu jejich ubikace a pavilonu šelem.

Zoo Liberec chová lvy berberské od roku 2015, kdy získala dva mladé samce ze Zoo Olomouc. Jeden ze lvích sourozenců byl o rok později odvezen za účelem posílení chovu do Francie, odkud stejným transportem přicestovala i tehdy rok stará matka lvíčat, Shani. „Lev berberský je přesně tím druhem, který na naší planetě přežívá jen díky koordinovanému chovu a nezištné spolupráci moderních zoologických zahrad. Ve volné přírodě byl díky nadměrnému lovu a ztrátě přirozeného prostředí vyhuben již v 19. století. Pevně doufáme, že někdy v budoucnu se podaří zoologickým zahradám a dalším ochranářským organizacím tento druh do přírody severní Afriky zpátky navrátit. To v tuto chvíli kvůli politické nestabilitě a nedostatečným ochranářským opatřením v oblasti bohužel ještě není možné,“ dodává ředitel, David Nejedlo.

(foto - Luboš Melichar)

Lev berberský (Panthera leo leo)

Lev berberský (atlaský) se v minulosti vyskytoval v severní Africe ve státech Maroko, Alžírsko a Tunisko. Zde obýval především lesnaté kopce a hory v pohoří Atlas a mediteránní pobřeží. Od ostatních lvích poddruhů byl v minulosti geograficky separován pouštěmi.

Pro svůj majestátní vzhled a hustou hřívu byl lidmi po staletí pronásledován a loven. Extenzivní pronásledování lovci spolu s odlesňováním a nárůstem lidských osídlení zapříčinily postupné vyhynutí lvů berberských v přírodě. Historické dokumenty udávají, že poslední lev byl v přírodě zastřelen v Maroku v roce 1942. Malé populace však pravděpodobně ještě několik let přežívaly v odlehlých oblastech Maroka a Alžírska (1958-1962). V současné době jsou lvi berberští rozmístěni pouze v zoologických zahradách a v soukromých chovech.

Lev je jediným sociálním druhem z kočkovitých šelem. Základem smečky je skupina příbuzných samic, ke kterým se přidává jeden nebo více jim nepříbuzných samců. Samci bývají mezi sebou rovněž příbuzní a jsou zpravidla stejně staří (bratři, bratranci). Dospělí samci ve smečce mají za úkol hlídat teritorium a účastní se lovů na velkou kořist, kdy je potřeba využít jejich hmotnosti. Většinou se z celé samčí skupiny ve smečce rozmnožují jen 1-2 nejsilnější samci. Březost samice trvá 102 - 105 dní, poté přichází na svět 2 - 6 slepých lvíčat. U samic lvů je známá synchronizace reprodukce, což znamená, že mohou samice o mláďata pečovat společně, a dokonce je známo, že si mohou mláďata navzájem kojit. Synchronizace je výhodná i pro mladé samečky, kteří dospívají ve stejnou dobu a mohou tak svoji rodnou smečku opouštět společně. Mladí samečci rodnou smečku opouštějí a potulují se, dokud nedorostou do "konkurenceschopného" věku, poté se snaží z některé smečky vyhnat rezidentního samce a "převzít vládu" ve smečce. Prohraje-li vůdčí samec své postavení, nový samec jeho potomky zabije, čímž navodí lvicím estrus, a tak si zajistí rychlejší nástup svých vlastních potomků.

Lvi jsou hlavně nočními predátory, loví ve smečkách, složených převážně z mladých lvů i lvic. Celý lov je dokonale koordinován. Část lvic štve vybranou kořist a zbytek tlupy útočí ze zálohy. Lev se kořisti pověsí na krk a silným stiskem do oblasti průdušnice jí zabrání v dýchání. Živí se převážně antilopami, zebrami, buvolci a prasaty bradavičnatými. Z větších zvířat útočí na mláďata žiraf, hrochů a slonů. Potravou mohou být i ptáci, hlodavci a plazi.

V současné době lvy berberské chová v České republice Zoo Liberec, Zoo Olomouc, Zoo Plzeň, Zoo Hodonín a Safari Park Dvůr Králové. Evropská populace tohoto v přírodě vyhynulého druhu aktuálně čítá 65 jedinců.